Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architektuře Intel x86
----------------------------------------------------------------
Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo
verze 2.2.26, 12 June, 2001
-------------------------------------------------------------------------------
Souhrn
------
Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 2.2, na
počítačích Intel x86 (``i386''). Naleznete v něm rovněľ odkazy na
daląí dokumentaci. Návod _není_ určen pro uľivatele s jiľ
nainstalovaným systémem, pokud chcete přejít k novějąí verzi
distribuce, podívejte se na Debian 2.2 Release Notes
(http://www.debian.org/releases/2.2/i386/release-notes/).
Autorská práva
--------------
Dokument můľe být ąířen a pozměněn za podmínek licence GNU General
Public License.
(C) 1996 Bruce Perens
(C) 1996, 1997 Sven Rudolph
(C) 1998 Igor Grobman, James Treacy
(C) 1998-2000 Adam Di Carlo
Tento dokument je volně ąiřitelný, můľete ho distribuovat nebo
pozměnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence
verze 2 případně pozdějąí publikované Free Software Foundation.
Dokument je distribuován s nadějí, ľe je uľitečný, ale nevztahují se
na něj _jakékoli záruky_, dokonce ani záruka předpokládaná pro
zakoupené zboľí a jeho vhodnost pro daný účel. Podrobnosti jsou v
licenci GNU General Public License.
Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v
souboru `/usr/doc/copyright/GPL' nebo na WWW GNU
(http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Můľete o ní zaľádat dopisem
na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330,
Boston, MA 02111-1307, USA.
Poľadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden
Debian a autoři tohoto dokumentu. Pokud pozměníte a vylepąíte tento
návod, uvědomte o tom autory zasláním zprávy na adresu
<debian-boot@lists.debian.org>.
-------------------------------------------------------------------------------
Obsah
-----
1. Vítejte v Debianu
1.1. Co je Debian?
1.2. Co je GNU/Linux?
1.3. Co je Debian GNU/Linux?
1.4. Co je Hurd?
1.5. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu?
1.6. Organizace tohoto dokumentu
1.7. O licenčních ujednáních
2. Poľadavky na počítač
2.1. Podporovaná zařízení
2.2. Postupy při instalaci Debianu
2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor
2.4. Ostatní zařízení
2.5. Hardware určený pro GNU/Linux
3. Neľ začnete
3.1. Záloha dat
3.2. Dále budete potřebovat
3.3. Neľ začnete s instalací ...
4. Poznámky k rozdělování disku
4.1. Trochu teorie
4.2. Plánované pouľití systému
4.3. Názvy zařízení v Linuxu
4.4. Doporučené rozdělení disku
4.5. Příklady dělení disku
4.6. Rozdělení disku před instalací Debianu
4.7. Změna rozdělení disku bez ztráty dat
4.8. Vytváření oddílů pro DOS
5. Postupy při instalaci Debianu
5.1. Přehled instalačního procesu
5.2. Výběr správné instalační sady
5.3. Instalační zdroje pro různá stádia instalace
5.4. Popis souborů instalačního systému
5.5. Diskety
5.6. CD-ROM
5.7. Pevný Disk
5.8. Instalace z NFS
6. Zavedení instalačního systému
6.1. Parametry při bootování
6.2. Význam hláąení během zavádění systému
6.3. Zavádění systému z pevného disku
6.4. Instalace z CD-ROMu
6.5. Nataľení systému z Rescue Floppy
6.6. Nataľení z CD-ROM
6.7. Problémy při startu systému
7. Nastavení počátečního systému programem `dbootstrap'
7.1. Úvod do programu `dbootstrap'
7.2. ``Poznámky k verzi''
7.3. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''
7.4. ``Konfigurovat klávesnici''
7.5. Preload Drivers
7.6. Poslední varování
7.7. ``Rozdělit pevný disk''
7.8. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''
7.9. ``Inicializovat linuxový oddíl''
7.10. ``Připojit zinicializovaný oddíl''
7.11. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''
7.12. ``Konfigurovat podporu PCMCIA''
7.13. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
7.14. ``Konfigurovat sí»''
7.15. ``Instalovat základní systém''
7.16. ``Konfigurovat základní systém''
7.17. ``Startovat Linux přímo z pevného disku''
7.18. ``Vytvořit startovací disketu''
7.19. Okamľik pravdy
7.20. Nastavení rootova hesla
7.21. Vytvoření uľivatelského účtu
7.22. Podpora stínových hesel (Shadow Password)
7.23. Odstranění podpory PCMCIA
7.24. Výběr a instalace profilů
7.25. Přihláąení do systému
7.26. Nastavení PPP
7.27. Instalace zbytku systému
8. Daląí kroky
8.1. Začínáte se systémem UNIX
8.2. Orientace v Debianu
8.3. Reaktivace DOS a Windows
8.4. Daląí dokumentace
8.5. Kompilace nového jádra
9. Technické údaje o zaváděcích disketách
9.1. Zdrojový text
9.2. Rescue Floppy
9.3. Náhrada jádra na Rescue Floppy
9.4. Instalační diskety pro základní systém
10. Dodatek
10.1. Jak získat Debian GNU/Linux a daląí informace
10.2. Zařízení v Linuxu
11. Administrivia
11.1. O tomto dokumentu
11.2. Jak přispět k tomuto návodu
11.3. Hlavní spoluautoři
11.4. Český překlad
11.5. Ochranné známky
-------------------------------------------------------------------------------
1. Vítejte v Debianu
--------------------
Máme radost, ľe jste se rozhodli vyzkouąet Debian. Poznáte, ľe je
výjimečný mezi distribucemi operačních systémů. Debian přináąí
kvalitní volně ąiřitelný software z celého světa a spojuje jej do
koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je
mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů.
1.1. Co je Debian?
------------------
Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení free
software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Začali jsme v roce
1993, kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a soudrľnou
softwarovou distribuci zaloľenou na relativně novém jádře Linux. Ian
rozeslal otevřenou výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli
přispívat do projektu. Relativně malá skupina zasvěcených nadąenců,
původně financována Free Software Foundation
(http://www.gnu.org/fsf/fsf.html) a ovlivněna filosofií GNU
(http://www.gnu.org/), se během let rozrostla do organizace
sestávající z asi 500 _vývojářů_.
Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících: administraci
sluľeb WWW (http://www.debian.org/) a FTP (ftp://ftp.debian.org/),
vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí,
psaní dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků.
V zájmu sdělování naąich filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu,
co Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které
nastiňují hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát
vývojáři Debianu.
* Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social
Contract (http://www.debian.org/social_contract) se můľe stát
novým vývojářem (http://www.debian.org/doc/maint-guide/). Kaľdý
vývojář můľe k distribuci připojit daląí softwarový balík, za
předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně ąiřitelný
a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat.
* Dokument Debian Free Software Guidelines
(http://www.debian.org/social_contract#guidelines) je čistý a
zhuątěný souhrn kritérií, která klade Debian na free software.
Tento dokument má ve free softwarovém hnutí velký vliv a je
základem pro Open Source Free Software Guidelines
(http://opensource.org/osd.html).
* Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v
Debian Policy (http://www.debian.org/doc/debian-policy/).
Dokument určuje kvality, které uplatňujeme na balíky.
Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresování v řadě daląích projektů;
některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují Linuxovou
komunitu, například:
* přispívání do Linux Standard Base (http://www.linuxbase.org/)
(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního
systému GNU/Linuxu, která umoľní vývojářům softwaru a hardwaru
třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení,
které budou fungovat obecně v Linuxu a ne jen v konkrétních
distribucích.
* Projekt Filesystem Hierarchy Standard
(http://www.pathname.com/fhs/) (FHS) se snaľí standardizovat
uspořádání souborových systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se
budou moci plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se
dále muset starat o tom, zda-li jejich balík bude fungovat s
danou distribucí.
* Debian Jr. (http://www.debian.org/devel/debian-jr/) je interní
projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí uľivatele.
Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/).
1.2. Co je GNU/Linux?
---------------------
Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně ąiřitelných softwarových
nástrojů pouľitelných s operačním systémem Unix(TM) a systémy
podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umoľňují uľivateli
provádět světské operace od kopírování nebo mazání souborů aľ po
překlad programů a důmyslnou úpravu souborů s různými datovými
formáty.
Linux je volně ąiřitelné jádro operačního systému, které můľe pouľívat
váą počítač. Operační systém se skládá z řady základních programů,
které potřebuje váą počítač, aby byl vůbec schopen spouątět daląí
software. Nejdůleľitějąí částí je právě jádro. Zjednoduąeně řečeno,
jádro je program, který zabezpečuje práci s hardwarem počítače jako
např. přístup na sériový port, spravuje vaąe pevné disky nebo
organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouątění programů.
Linux jako takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'', ale
mají tím na mysli systém GNU/Linux, který je zaloľený na jádru Linux
(http://www.kernel.org/) a mnoľství GNU programů.
První Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z
Finska. Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí. Linus
koordinuje vývoj a rovněľ rozhoduje, co se stane součástí jádra a co
ne.
1.3. Co je Debian GNU/Linux?
----------------------------
Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a
jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je
známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství
softwarových _balíků_. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných
binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů.
Kaľdý softwarový balík má _správce_, který za něj zodpovídá. Kaľdý
balík je rovněľ otestován, aby bylo zaručeno, ľe bude spolupracovat s
ostatními balíky v distribuci. To vąe se promítá do distribuce Debian
GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a roząiřitelná. Je moľné
ji jednoduąe nakonfigurovat, aby slouľila jako malý firewall, běľný
stolní počítač, pracovní stanice nebo velmi výkonný klient/server pro
pouľití v Internetu nebo lokální počítačové síti.
Vlastnost, která nejvíc odliąuje Debian od ostatních GNU/Linux
distribucí je jeho systém pro správu balíků; sada programů `dpkg',
`dselect' a `apt'. Tyto nástroje dávají administrátorovi systému
Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se skládá. To zahrnuje
např. automatickou aktualizaci celé distribuce nebo označování
balíků, které by neměly být aktualizovány. Je také moľné říct systému
o vámi přeloľených balících a určit, jaké jsou závislosti mezi nim a
instalovanými balíky.
Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými
programy, ověřuje se, ľe balíky přicházejí do distribuce od jejich
skutečných správců. Debian rovněľ usiluje o to, aby programy byly
bezpečně nakonfigurovány. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s
distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy.
Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy
k bezpečnostním problémům.
Předně, nejlepąí metoda, jak získat podporu pro váą systém Debian
GNU/Linux nebo jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí vice
jak 80 diskusních klubů, které Debian spravuje. Pokud se chcete do
nějakého z nich přihlásit, podívejte se na přihlaąovací stránku
(http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).
1.4. Co je Hurd?
----------------
Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU pouľívající jádro Hurd. Oproti
monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém zaloľený na
jádře MACH. Momentálně je tento systém stále ve vývoji, ačkoliv
základní systém je skoro plně funkční. Systém Hurd je vyvíjen jako
Debian GNU/Linux, ale má trochu jiný systém pro správu jádra. Pokud
jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět více,
podívejte se na stránku Debian GNU/Hurd ports pages
(http://www.debian.org/ports/hurd/) a diskusní klub
<debian-hurd@lists.debian.org>.
1.5. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu?
--------------------------------------------------
Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 2.2
(http://www.debian.org/releases/2.2/), ľe máte poslední verzi tohoto
dokumentu pro vydání 2.2 Aktualizované verze tohoto instalačního
manuálu jsou rovněľ k dispozici na stránce oficiálního instalačního
manuálu (http://www.debian.org/releases/2.2/i386/install).
1.6. Organizace tohoto dokumentu
--------------------------------
Tento dokument si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele
Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláątní znalosti a zkuąenosti.
Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váą hardware.
Uľivatelé experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé
informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily
týkající se hardware podporovaného instalačním systémem Debianu atd.
Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé pasáľe přeskočit.
Obecně lze říct, ľe tento dokument je pojat ,,přímočaře'' a je
koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující
seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.
1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci
systému, informace viz. Kapitola 2, `Poľadavky na počítač'.
2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardware
předcházející instalaci systému, informace viz. Kapitola 3, `Neľ
začnete'.
3. Rozdělení disku, viz. kapitola Kapitola 4, `Poznámky k
rozdělování disku'. Rozdělení disku (vytvoření diskových
oblastí) je velmi důleľité, chvíli se tím musíte zabývat.
4. V dokumentu Kapitola 5, `Postupy při instalaci Debianu' jsou
představeny různé způsoby, jak instalovat systém. Podle něj si
vyberete a připravíte odpovídající instalační médium.
5. Dále následuje zavedení instalačního systému. Informace o tomto
kroku jsou v dokumentu Kapitola 6, `Zavedení instalačního
systému'; tato kapitola také říká co dělat ve stavu, kdyľ při
zavedení systému nastanou kritické chyby.
6. Počáteční nastavení systému je popsané v Kapitola 7, `Nastavení
počátečního systému programem `dbootstrap'', kapitoly Oddíl 7.1,
`Úvod do programu `dbootstrap'' aľ Oddíl 7.14, ```Konfigurovat
sí»'''.
7. Instalace základního systému, viz. Oddíl 7.15, ```Instalovat
základní systém'''.
8. Zavedení nově nainstalovaného systému a provedení několika úloh
následujících po instalaci základního systému, viz. Oddíl 7.19,
`Okamľik pravdy'.
9. Instalace zbytku systému pomocí programů `dselect' nebo
`apt-get', viz. Oddíl 7.27, `Instalace zbytku systému'.
Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Kapitola 8, `Daląí
kroky'. Tato kapitola vysvětluje, kde se máte podívat po daląích
informacích o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud
chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů,
podívejte se na Kapitola 9, `Technické údaje o zaváděcích disketách'.
Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět,
mohou být nalezeny v Kapitola 11, `Administrivia'.
1.7. O licenčních ujednáních
----------------------------
Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu
pouze na jednom počítači. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme
rádi, pokud ho nainstalujete na daląí počítač ve ąkole či zaměstnání,
zapůjčíte známým a pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit
kopie a _prodávat_ je, stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je
moľné díky tomu, ľe Debian je zaloľen na _volně ąiřitelném softwaru_.
Volně ąiřitelný neznamená, ľe software postrádá copyright nebo ľe se
distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých
programů nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe
program roząířit, přizpůsobit, pozměnit a ąířit výsledné dílo. [1]
Hodně programů v systému je licencovaných podle _GNU_ _General Public
License_ (obecná veřejná licence) neboli _GPL_. Licence GPL vyľaduje,
abyste kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili
dostupnost _zdrojových kódů_ programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto
uľivatelé můľete dále modifikovat kód. Proto jsou ke vąem takovým
programům v systému Debian zahrnuté i zdrojové kódy.[2] Některé
programy v Debianu pouľívají jiná licenční ujednání. Autorská práva a
licenční ujednání ke kaľdému programu lze nalézt v souboru
`/usr/doc/<jméno-balíku>/copyright'.
Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá
za volně ąiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software
Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines).
Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez _jakékoliv
záruky_. Programátoři, kteří vytvořili tento software to udělali pro
prospěch celé komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro
dané účely. Na druhou stranu, jelikoľ se jedná o free software,
můľete jej měnit tak, aby odpovídal vaąim potřebám --- a vyuľívat
podpory ostatních, kteří stejným způsobem roząiřují tento software.
[1] Poznamenejme, ľe v distribuci jsou k dispozici i programy, které
podmínky volné ąiřitelnosti nesplňují. Nacházejí se v částech
distribuce nazvaných `contrib' a `non-free', pročtěte si Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/), pod ,,The Debian FTP archives''.
[2] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové
balíky, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/)
-------------------------------------------------------------------------------
2. Poľadavky na počítač
-----------------------
Tato část obsahuje informace o hardwarových poľadavcích distribuce.
Najdete zde také odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných
Linuxem.
2.1. Podporovaná zařízení
-------------------------
Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem
Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na
kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač `gcc'
atd., a pro kterou existuje port Debianu, můľete nainstalovat Debian.
Existují nicméně omezení, jaká zařízení jsou podporována v naąí sadě
zaváděcích disket. Některé z platform, na kterých Linux funguje,
nejsou přímo podporovány naąimi zaváděcími disky. Pokud nastane tato
situace, můľete si připravit vlastní disketu (viz Oddíl 9.3, `Náhrada
jádra na Rescue Floppy') nebo vyzkouąet sí»ovou instalaci.
Nebudeme se snaľit popsat vąechny podporované konfigurace pro
architekturu Intel x86, zaměříme se na obecné informace a uvedeme
odkazy na doplňujíci dokumentaci.
2.1.1. Podporované počítačové architektury
------------------------------------------
Debian 2.2 podporuje ąest počítačových architekturur: Intel x86,
počítače na bázi procesorů Motorola 680x0 jako Atari, Amiga a
Macintosh, dále počítače s procesory DEC Alpha, Sun SPARC, ARM a
StrongARM a některé IBM/Motorola PowerPC (CHRP, PowerMac a PReP).
Odkazujeme se k nim postupně jako _i386_, _m68k_, _alpha_, _sparc_,
_arm_ a _powerpc_.
Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře _i386_. Pro
ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports
(http://www.debian.org/ports/).
2.1.2. CPU, Mainboards, and Video Support
-----------------------------------------
Úplnou informaci o podporovaných zařízeních naleznete v Linux Hardware
Compatibility HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html). Tato kapitola
nastiňuje základní nároky.
2.1.2.1. CPU
------------
Téměř vąechny procesory řady x86 jsou podporovány, včetně procesorů
AMD a Cyrix. Podporovány jsou i nové procesory Athlon, K6-2 a K6-3.
Linux _neběľí_ na procesorech 286 a niľąích.
2.1.2.2. I/O Bus
----------------
Systémová sběrnice je částí motherboardu, umoľňuje procesoru
komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váą
počítač musí být vybaven sběrnicí ISA, EISA, PCI, MCA (Microchannel
Architecture - tu mají počítače IBM PS/2) nebo VESA Local Bus (VLB,
někdy také označované VL bus).
2.1.2.3. Graphics Card
----------------------
Pro výstup v textovém reľimu potřebujete grafickou kartu kompatibilní
se standardem VGA, coľ dnes téměř kaľdá grafická karta splňuje.
Historické grafické karty kompatibilní s CGA, MDA nebo HGA jsou rovněľ
postačující, pokud neplánujete vyuľití systému X11. Pozn. během
instalace se grafický systém X11 nepouľívá.
Podpora grafických karet v grafickém reľimu závisí, zda pro kartu
existuje ovladač pro systém X11 od XFree86. Novějąí video sloty AGP
jsou úprava normy PCI a větąina karet AGP s XFree86 funguje.
Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech
a ukazovacích zařízeních naleznete na http://www.xfree86.org/. Debian
2.2 je dodáván s verzí 3.3.6 ovladačů pro systém X11.
2.1.2.4. Laptopy
----------------
Instalovat můľete i na notebook. Notebooky mají často nestandardní
nebo uzavřené hardwarové prvky. Na adrese Linux Laptop pages
(http://www.cs.utexas.edu/users/kharker/linux-laptop/) zjistíte, zda
na Váąem laptopu běľí GNU/Linux.
2.1.3. Víceprocesorové systémy
------------------------------
Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů - tzv. symetrický
multiprocesing SMP. Standardní jádro v distribuci Debian 2.2 podporu
SMP nezahrnuje. Můľe to pro Vás znamenat práci navíc, ale nemělo by
to zabránit instalaci. Jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na
systému s více procesory, systém bude vyuľívat pouze jeden procesor.
Pro vyuľití více neľ jednoho procesoru budete muset nahradit jádro
operačního systému. Postup je v Oddíl 8.5, `Kompilace nového jádra'.
Pro jádro (kernel verze 2.2.19) podpory SMP docílíte odstraněním
komentáře na řádce s `SMP = 1' v hlavním souboru Makefile ve zdrojovém
stromu. Budete-li jádro kompilovat na víceprocesorovém systému,
přečtěte si dokumentaci k přepínači `-j' v manuálu příkazu make(1).
2.2. Postupy při instalaci Debianu
----------------------------------
Instalaci Debianu lze provést z disket, CD, pevného disku nebo sí»ově.
Během jedné instalace můľete kombinovat tyto metody, podrobněji to
rozebírá Kapitola 5, `Postupy při instalaci Debianu'.
Instalace z disket je častá volba, i kdyľ nejméně pohodlná. Často je
nutné provést první nataľení systému z Rescue Floppy. Potřebujete
pouze disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB. K dispozici jsou
rovněľ zaváděcí diskety s kapacitou 1200 kB.
Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s
moľností nataľení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout
pouľití disket. I v případě, ľe systém nejde zavést přímo z CD,
můľete vyuľít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média Oddíl
6.4, `Instalace z CD-ROMu'.
Vyuľít můľete jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM. Navíc jsou podporována
i nestandardní rozhraní jako Mitsumi a Matsushita. Můľe se Vám ale
stát, ľe tyto mechaniky budou vyľadovat zvláątní parametr při startu
systému, abyste je zprovoznili. Je rovněľ nepravděpodobné, ľe by z
těchto mechanik ąlo rovnou zavést operační systém. Linux CD-ROM HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/CDROM-HOWTO.html) obsahuje podrobné
informace k pouľívání CD mechanik v Linuxu.
Máte moľnost instalovat z pevného disku. V případě, ľe na jiném
oddílu na disku, neľ kam chcete Linux instalovat, je dostatek místa,
jde jistě o dobrou volbu. Některé platformy mají programy, které
spustí instalaci (např. z operačních systémů AmigaOS, TOS nebo
MacOS).
Poslední eventualitou je sí»ová instalace, pro kterou se vyuľívají
protokoly HTTP a NFS. Diskless installation, using network booting
and NFS-mounting of all local filesystems, is another option -- you'll
probably need at least 16MB of RAM for this option. Po nainstalování
základního systému budete mít moľnost doinstalovat systém sí»ově (i v
případě PPP) pomocí sluľeb FTP, HTTP a NFS.
Podrobnějąí popis a rady týkající se výběru vhodné metody instalace
jsou v Kapitola 5, `Postupy při instalaci Debianu'. Dočtěte tuto část
a ujistěte se, ľe zařízení, ze kterého se chystáte zavést systém a
provést instalaci, jsou podporována v instalaci Debianu.
2.2.1. Podporovaná datová média
-------------------------------
Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby
fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Takto připravené jádro je
zbytečně velké pro běľné pouľití, Podívejte se na návod Oddíl 8.5,
`Kompilace nového jádra', jak si připravit vlastní jádro. Podpora
mnoha zařízení na instalačních discích je ľádoucí pro snadnou
instalaci na libovolném systému.
Instalační systém Debianu obsluhuje disketové jednotky, disky IDE,
disketové jednotky IDE, disky IDE na paralelním portu, řadiče a
jednotky SCSI. Pracuje se souborovými systémy MINIX, FAT, FAT s
roząířením Win-32 (VFAT) a daląími. Upozorňujeme Vás, ľe filesystém
NTFS není podporován, podporu můľete dodat později podle Oddíl 8.5,
`Kompilace nového jádra'.
Neľ abychom se snaľili vyjmenovat vąechna podporovaná zařízení,
omezíme se na hardware, který se při instalaci vyuľít _nedá_.
Podporovány jsou disky emulující rozhraní ''AT''. Bývají označeny
jako MFM, RLL, IDE nebo ATA. Podpora starých 8 bitových řadičů
pouľívaných v počítačích IBM XT je pouze v modulu do jádra. Jsou
podporovány řadiče SCSI disků od různých výrobců, podrobnosti jsou
shromáľděny v Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html).
V jádře nejsou ovladače pro disky na rozhraní IDE SCSI a některé
řadiče SCSI včetně
* Adaptéry SCSI zařízení s protokolem EATA-DMA jako jsou SmartCache
III/IV, SmartRAID řadiče DPT PM2011B, PM2012B.
* SCSI řadiče rodiny 53c7 NCR. Pozn. 53c8 a 5380 jsou
podporovány.
2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor
-----------------------------------------
Instalaci lze provést s minimálně 12MB paměti a 64MB prostoru na
disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se
systémem X window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat
alespoň 300 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB.
Abyste nainstalovali naprosto vąechny balíky, musíte mít asi 2 GB
volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat vąechny balíky nemá smysl,
nebo» některé z nich nelze mít na systému zároveň.
2.4. Ostatní zařízení
---------------------
V Linuxu můľete pouľívat různé vybavení jako myą, tiskárnu, scanner,
modem, sí»ovou kartu, zařízení PCMCIA. ®ádné z nich není nutné při
instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které systém při
instalaci _neumí_ obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být
mohou. Znovu Vás odkazujeme na Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html), abyste zjistili,
zda pro Vaąe zařízení ovladač pro Linux existuje.
Některé karty pro sí»ová rozhraní v instalačním systému podporu
nemají, ale můľete si připravit jádro, které je obsluhovat umí. Jedná
se o karty pro AX.25, dále 3Com EtherLink Plus (3c505) a EtherLink16
(3c507), NI5210, sí»ové karty řady NE2100, NI6510 a NI16510
EtherBlaster, SEEQ 8005, Schneider & Koch G16, Ansel Communications
EISA 3200 a vestavěnou kartu Zenith Z-Note. Rovněľ nejsou podporovány
sí»ové karty na sběrnici MCA, karty a protokol FDDI. Neoficiální
disky s podporou MCA najdete na Linux na MCA - zaváděcí disky
(ftp://ns.gold-link.com/pub/LinuxMCA/) a Linux na MCA - archív
diskusních listů (http://www.dgmicro.com/linux_frm.htm).
Z oblasti ISDN není v sadě zaváděcích disků zahrnuta podpora pro
protokol D-channel německé sítě 1TR6 a karty Spellcaster BRI.
Instalační jádra také postrádají podporu zvukových karet. Vlastní
jádro si můľete připravit podle návodu Oddíl 8.5, `Kompilace nového
jádra'.
2.5. Hardware určený pro GNU/Linux
----------------------------------
V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s jiľ nainstalovaným
Debianem případně jinou distribucí GNU/Linux. Patrně si za tuto
výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadľ máte
jistotu, ľe hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux.
Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si
pozorně licenci, zda software můľete odmítnout a budou Vám vráceny
peníze. Více najdete na http://www.linuxmall.com/refund/.
A» zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, nebo jiľ pouľitý
počítač, je důleľité se přesvědčit, ľe hardware je podporován jádrem
operačního systému. Zkontrolujte, jestli jsou vąechna zařízení v
počítači uvedena ve výąe zmíněných odkazech jako podporovaná. Při
nákupu se netajte tím, ľe kupujete počítač, na kterém poběľí Linux.
Dejte přednost zboľí, jehoľ výrobci Linux podporují.
2.5.1. Vyvarujte se uzavřených technologií
------------------------------------------
Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání
ovladače pro Linux, případně poľadují smlouvu o uchování těchto
informací v tajnosti před třetí osobou, coľ znemoľňuje uveřejnění
zdrojového kódu pro takový ovladač. Jedná se například o zvukový
systém (DSP) na laptopech IBM (někdy v kombinaci s modemem) montovaný
v současnosti do počítačů ThinkPad nebo o osazení starąí řady počítačů
Macintosh.
Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro
Linux. Můľete výrobce poľádat o uvolnění dokumentace, pokud se na něj
obrátí více lidí, uvědomí si, ľe uľivatelé Linuxu představují početnou
skupinu zákazníků.
2.5.2. Zařízení určená speciálně pro Windows
--------------------------------------------
Znepokojivým trendem je roząíření modemů a tiskáren určených pro
Windows. Byly konstruovány speciálně pro pouľívání s operačním
systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo Vyrobeno pro
systémy s Windows. Obvykle tato zařízení postrádají vlastní procesor
a jsou obsluhována ovladačem zaměstnávajícím hlavní procesor počítače.
Díky této strategii je jejich výroba levnějąí, ale tato úspora se
_nemusí_ projevit v koncové ceně zařízení, které můľe být dokonce
draľąí neľ obdobné řeąení s vloľeným procesorem.
Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení "vyrobených pro Windows" z
následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci zpravidla neposkytují
informace pro napsání ovladače pro Linux - obecně hardware i software
pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce a dokumentace není dostupná
bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění, pokud tedy vůbec dostupná
je. Takový přístup k dokumentaci je neslučitelný s vytvořením volně
ąiřitelného ovladače, poněvadľ jeho autor dává k dispozici zdrojový
kód. Daląím důvodem je, ľe práci chybějícího vloľeného procesoru musí
odvádět operační systém často s _real-time_ prioritou a na úkor běhu
Vaąich programů, kdyľ se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikoľ ve
Windows se narozdíl od Linuxu běľně nespouątí více souběľných procesů,
výrobci těchto zařízení doufají, ľe si uľivatelé nevąimnou, jakou
zátěľ klade jejich hardware na systém. Nicméně výkon libovolného
víceúlohového operačního systému (i Windows 95 a NT) je degradován,
kdyľ výrobce oąidí výkon periferií.
V tomto případě můľete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění materiálů
pro naprogramování ovladače, nejlépe je ale vyhnout se hardwaru, který
není uveden jako funkční v Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html).
2.5.3. Paritní pamě»
--------------------
Pod označením paritní pamě» se prodávají i tzv. _virtuálně_ paritní
moduly SIMM. Moduly SIMM s virtuální paritou se dají často rozpoznat
tak, ľe mají navíc pouze jeden čip, menąí neľ zbývající čipy, namísto
daląího neparitního pamě»ového modulu. Paměti s virtuální paritou
pracují obdobně jako neparitní pamě» a nedokáľí rozpoznat chybu v
uloľení jediného bitu narozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na
uzpůsobených motherboardech. Za virtuálně-paritní moduly SIMM nemá
cenu platit víc neľ za neparitní, skutečně paritní moduly SIMM jsou
draľąí, nebo» na kaľdých 8 bitů je potřeba jeden navíc.
Pokud chcete podrobnějąí informaci o pamětech pro Intel x86, jakou
pamě» si koupit, podívejte se na PC Hardware FAQ
(ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet-by-hierarchy/comp/sys/ibm/pc/hardware/systems/).
-------------------------------------------------------------------------------
3. Neľ začnete
--------------
3.1. Záloha dat
---------------
Neľ začnete s instalací, vytvořte si zálohu souborů, které máte na
disku, při instalaci by mohlo dojít ke ztrátě vaąich dat. Instalační
programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená lety
pouľíváni, ale chyba by se vám mohla zle vymstít. I po uchování
obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky při
instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné práce.
I kdyľ budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný operační
systém, přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho instalaci.
Zvláą» v případě, ľe se chystáte přerozdělit systémový disk, se vám
můľe přihodit, ľe bude nutné obnovit zavádění tohoto systému nebo
dokonce nová instalace operačního systému, jako je to v případě
počítačů Macintosh.
3.2. Dále budete potřebovat
---------------------------
Kromě tohoto dokumentu budete potřebovat manuálovou stránku cfdisk
(cfdisk.txt), manuálovou stránku fdisk (fdisk.txt), Úvod do programu
dselect (dselect-beginner) a Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html).
Pokud váą Linux bude trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a
obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě tyto
informace:
* Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami).
* Název vaąí sítě.
* IP adresu tj. číselnou adresu přidělenou vaąemu počítači.
* IP adresu sítě.
* Sí»ovou masku.
* Broadcast (vysílací) adresu.
* IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí
(nebo Internetem), pokud na vaąí síti brána _je_.
* Číselnou adresu DNS, který zprostředkovává převod názvů počítačů
na adresy IP.
* Zda budete připojeni k síti typu Ethernet.
* Je-li sí»ové rozhraní karta PCMCIA, zjistěte její označení a typ
řadiče.
Jestliľe budete do sítě připojeni jen přes PPP nebo podobné vytáčené
připojení, nejspíą neinstalujete základní systém sí»ově. K nastavení
sí»ového připojení se můľete vrátit, aľ budete mít instalaci hotovou.
Návod je dále v textu Oddíl 7.26, `Nastavení PPP'.
3.3. Neľ začnete s instalací ...
--------------------------------
Někdy je třeba před instalací počítač ''poladit''. Jsou tím nechvalně
známé předevąím počítače řady x86, nastavení hardwaru na jiných
platformách bývá mnohem jednoduąąí.
V této části se popisuje nastavení hardwaru nutné před vlastní
instalací. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení
''firmware'' systému. ''Firmware'' je nejniľąí úroveň softwaru, který
zařízení v počítači pouľívají, rozhodujícím způsobem ovlivňuje start
počítače po jeho zapnutí.
3.3.1. Vyvolání menu systému BIOS
---------------------------------
BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního
systému. Váą počítač patrně umoľňuje vyvolání menu, ze kterého lze
BIOS nastavit. Před instalací si _ověřte_, ľe máte BIOS správně
nakonfigurován, vynechání tohoto kroku se můľe projevit pády systému
nebo vám Debian nemusí jít vůbec nainstalovat.
Následující řádky jsou převzaty z PC Hardware FAQ
(ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet-by-hierarchy/comp/sys/ibm/pc/hardware/systems/)
z odpovědi na otázku, jak vyvolat menu systému BIOS. Podoba menu není
jednotná, záleľí, kdo je autorem softwaru BIOSu.
[From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet)]
AMI BIOS
Klávesa Del při úvodní obrazovce
Award BIOS
Ctrl-Alt-Esc nebo Del
DTK BIOS
Klávesa Esc při úvodní obrazovce
IBM PS/2 BIOS
Ctrl-Alt-Ins po Ctrl-Alt-Del
Phoenix BIOS
Ctrl-Alt-Esc nebo Ctrl-Alt-S
[From: mike@pencom.com (Mike Heath)] Některé počítače řady 386 menu
systému BIOS nemají. Vyľadují zvláątní program, kterým nastavíte
CMOS. Pokud tento program pro váą počítač nemáte, můľete vyzkouąet
některý ze seznamu na ftp://ftp.simtelnet.net/pub/simtelnet/msdos/.
3.3.2. Výběr zaváděcího zařízení OS
-----------------------------------
Systémy BIOS větąinou umoľňují výběr média, ze kterého bude zaveden
operační systém. Nastavte bootovací pořadí `A:' (první disketová
jednotka), CD-ROM (pravděpodobné označení `D:' nebo `E:') a nakonec
`C:' pro první pevný disk. Tím umoľníte nataľení operačního systému
buď z diskety nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji.
Pokud máte novějąí SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku, z
největąí pravděpodobností z ní budete moci nastartovat. Jediné, co
musíte udělat, je povolit bootování z CD-ROM ve SCSI-BIOS vaąeho
řadiče. Dále máte moľnost nastartovat z diskety, coľ se nastavuje v
BIOSu počítače.
Pokud nelze startovat systém přímo z CD-ROM, nezoufejte, k započetí
instalace jednoduąe spus»te z DOSu `E:\boot\boot.bat', kde E:
zastupuje jednotku s CD-ROM. Podrobnosti najdete v Oddíl 6.4,
`Instalace z CD-ROMu'.
Diskety nebudete potřebovat ani v případě instalace ze souborového
systému FAT (DOS). Oddíl 6.3.1, `Zavedení systému z DOSové oblasti'
přináąí podrobnosti k této metodě.
3.3.3. Paměti Extended a Expanded
---------------------------------
Pokud máte v počítači nastavení obou druhů paměti, nastavte co nejvíce
ve prospěch _extended_, kterou Linux vyuľívá.
3.3.4. Ochrana proti virům
--------------------------
Znemoľněte v BIOSu varování o výskytu virů. Máte-li speciální desku s
antivirovou ochranou, deaktivujte ji nebo desku z počítače odstraňte.
Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux. Díky
přístupovým právům k souborům, chráněné paměti jádra, o virech v
Linuxu skoro neuslyąíte. [1]
[1] Po instalaci můľete ochranu zaváděcího sektoru obnovit. Po instalaci
by nemělo být nutné do této části disku zapisovat. Z hlediska Linuxu
ochrana nemá velký význam, ale ve Windows můľe zabránit katastrofě.
3.3.5. Shadow RAM
-----------------
Váą motherboard zřejmě umoľňuje volbu _shadow RAM_ nebo nastavení typu
''BIOS caching'', ''Video BIOS Shadow'', ''C800-CBFF Shadow''.
_Deaktivujte_ tato nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM
pamětí na motherboardu a některých řadičích. Linux místo této
optimalizace pouľívá vlastní 32-bitový přístup a poskytuje tuto pamě»
programům jako běľnou pamě». Při ponechání volby shadow RAM můľe
dojít ke konfliktu při přístupu k zařízením.
3.3.6. Advanced Power Management
--------------------------------
Nastavte úsporný reľim na volbu APM. Nepovolte moľnosti doze,
standby, suspend, nap a sleep a rovněľ časování pro uspání disku.
Linux dokáľe uvést počítač do úsporného stavu bez sluľeb BIOSu. Z
jádra na disketách určených pro instalaci byl ovladač pro APM vyjmut,
po úspěąné instalaci Debian/Linuxu si můľete podle Oddíl 8.5,
`Kompilace nového jádra' vytvořit vlastní verzi jádra operačního
systému, které bude provádět APM, stejně jako daląí funkce.
3.3.7. Přepínač TURBO
---------------------
Systémy s volbou rychlosti běhu CPU nastavte na vyąąí rychlost, pokud
BIOS dokáľe vypnout softwarové přepínání rychlosti procesoru, učiňte
tak. Na určitých systémech můľe při detekci zařízení dojít ke
konfliktu se softwarovým řízením taktu procesoru.
3.3.8. Přetaktování procesoru
-----------------------------
Mnoho uľivatelů se pokouąelo přetaktovat chod procesoru na vyąąí neľ
určenou frekvenci (např. 90MHz na 100MHz). Správná funkce počítače
pak můľe být závislá na teplotě a daląích faktorech a někdy hrozí i
poąkození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval
přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k
ukončení běhu kompilátoru `gcc' chybou unexpected signal při kompilaci
jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy
odstranilo.
3.3.9. Vadné pamě»ové moduly
----------------------------
Kompilátor `gcc' často jako první poukáľe na problémy s pamětí (nebo
na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci
dat), nebo» vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází.
Chyba v uloľení dat způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo
přístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukončení překladu
chybou unexpected signal (neočekávaný signál).
Kvalitní motherboardy podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit
na jednobitovou chybu v RAM. Bohuľel nedokáľí chybná data opravit a
obyčejně dojde k okamľitému pádu systému. Stejně je ale lepąí vědět,
ľe k takové situaci dochází, neľ riskovat poąkození dat. Z tohoto
důvodu jsou nejlepąí systémy vybaveny motherboardy podporujícími
paritní a pravou paritní pamě». Více k tomuto tématu Oddíl 2.5.3,
`Paritní pamě»'.
Pokud máte skutečně paritní pamě»ové moduly a motherboard, který je
podporuje, povolte v systému BIOS nastavení, která způsobí zastavení
při chybě paritní paměti.
3.3.10. Procesory Cyrix a chyby při čtení disket
------------------------------------------------
Mnozí majitelé procesorů Cyrix byli donuceni vypnout cache na dobu
instalace Linuxu z důvodů chyb při čtení disket. Jestliľe budete
muset přistoupit ke stejnému opatření, nezapomeňte po úspěąné
instalaci povolit pouľívání cache, systém běľí bez cache _výrazně_
pomaleji.
Nejedná se asi o chybu procesoru a bylo by moľné v Linuxu zjednat
nápravu. Po přechodu z 16 do 32 bitového reľimu patrně přestane být
platný obsah cache.
3.3.11. Kontrola nastavení systému BIOS
---------------------------------------
Najdete-li v menu BIOS poloľku ''15-16 MB Memory Hole'', prosím,
zakaľte tuto funkci. Linux bude vyuľívat celých 16 MB, pokud je máte.
Motherboard Intel Endeavor má volbu ''LFB'' neboli ''Linear Frame
Buffer'' obsahující dvě poloľky ''Disabled'' a ''1 Megabyte''.
Nastavte jí na ''1 Megabyte''. Při druhé alternativě neąlo správně
načíst instalační disketu a systém se zhroutil. V době přípravy
tohoto dokumentu nebylo zřejmé, co je příčina, instalace byla prostě
moľná jen s tímto nastavením.
3.3.12. Kontrola hardwarových nastavení
---------------------------------------
Mimo nastavení v systému BIOS je někdy třeba změnit konfiguraci
vlastních zařízení. K některým kartám jsou k dispozici programy na
jejich konfiguraci, u jiných se provádí změny přímo na kartě
propojkami. Není moľné zde uvést úplný popis pro kaľdé zařízení,
cílem tohoto návodu je dát alespoň pár uľitečných tipů.
Pokud některé ze zařízení poskytuje ''mapování paměti'', mělo by se
odehrávat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB do 1 MB)
nebo alespoň 1 MB nad celkovou pamětí vaąeho systému.
3.3.13. Více neľ 64 MB paměti
-----------------------------
Linux nedokáľe vľdy správně určit dostupnou pamě» v systému.
Podívejte se do sekce Oddíl 6.1, `Parametry při bootování'.
-------------------------------------------------------------------------------
4. Poznámky k rozdělování disku
-------------------------------
4.1. Trochu teorie
------------------
Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých
oddílů (angl. partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá
se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné
místnosti nemá na ostatní místnosti ľádný vliv.
Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém (Windows95,
WindowsNT, OS/2, DOS, FreeBSD) a chcete na stejný disk jeątě umístit
Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Obecně změna oddílu,
na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takľe si raději
disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle
analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veąkerý nábytek,
neľ budete přestavovat zdi. Naątěstí je zde pro některé uľivatele
alternativní řeąení Oddíl 4.7, `Změna rozdělení disku bez ztráty dat'.
Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento
oddíl je vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data.
Větąina uľivatelů pokládá navíc za nutnost mít vydělenou část disku
pro virtuální pamě». Tento oddíl slouľí operačnímu systému jako
odkládací prostor. Vydělení swap partition umoľní efektivnějąí
vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ moľné pro tento účel
vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení.
Větąina uľivatelů vyčlení pro Linux více neľ jeden oddíl na disku.
Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození
souborového systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe
potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Jako minimum
můľete uváľit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje
zásadní komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození nějakého daląího
oddílu, budete schopni spustit Linux a provést nápravu, můľe vám to
uąetřit novou instalaci systému.
Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu, ale
záleľí k čemu systém pouľíváte. Představte si situaci, kdy nějaký
proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o
proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk. Naruąí
chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K
takové situaci můľe dojít z vnějąích příčin, například nevyľádaný
e-mail vám lehce zaplní disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze
uchránit před mnoha problémy, v příkladu uvedeném výąe při oddělení
`/var/spool/mail' na zvláątní část disku bude systém fungovat, i kdyľ
bude zahlcen nevyľádanou poątou.
Daląím důvodem můľe být velký IDE disk, na kterém nepouľíváte LBA nebo
překládací ovladač od výrobce, nebo máte starąí BIOS (vyrobený před
rokem 1998), který nepodporuje roząíření pro velké disky. Potom je
nutné umístit kořenový oddíl do prvních 1024 cylindrů na disku
(obvykle prvních 524 MB).
Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je
obtíľné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe
vytvoříte některý oddíl přílią malý, budete muset systém instalovat
znovu a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehoľ
velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně
velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuľít
jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze
oknem.
4.1.1. Strom adresářů
---------------------
Následující seznam popisuje některé důleľité adresáře. Měl by vám
pomoci při rozhodování o rozdělení disku na oblasti. Pokud je to pro
vás přílią matoucí, nebo něčemu zcela nerozumíte, klidně tuto pasáľ
ignorujte a přečtěte si ji aľ po prostudování zbytku instalačního
manuálu.
* `/': Kořenový adresář představuje startovací místo adresářové
struktury. Obsahuje základní programy k tomu, aby se mohl zavést
systém: to znamená jádro, systémové knihovny, konfigurační
soubory v `/etc' a různé daląí potřebné soubory. Typicky je
potřeba 30-50 MB, ale v konkrétních podmínkách se poľadavky mohou
liąit.
Poznámka: _nikdy_ nepřidělujte adresářům `/etc', `/bin', `/sbin',
`/lib' ani `/dev' vlastní oddíl na disku; nebyli byste schopni
zavést systém.
* `/dev': tento adresář obsahuje nejrůznějąí soubory zařízení,
které jsou rozhraním k hardwarovým komponentám. pro více
informací se podívejte na část Oddíl 4.3, `Názvy zařízení v
Linuxu'.
* `/usr': vąechny uľivatelské programy (`/usr/bin'), knihovny
(`/usr/lib'), dokumentace (`/usr/share/doc'), atd., jsou v tomto
adresáři. Protoľe tato část souborového systému spotřebuje
nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň 300-500
MB. Pokud budete instalovat více balíčků, pravděpodobně byste
měli vyhradit tomuto adresáři jeątě více místa.
* `/home': kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře
v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů
bude systém pouľívat, a jaké soubory se v jejich adresářích budou
uchovávat. Pro kaľdého uľivatele byste měli počítat s asi 100 MB
místa, ale závisí na konkrétní situaci.
* `/var': v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data
jako příspěvky Network News, e-maily, webové stránky, vyrovnávací
pamě» pro APT, atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na
způsobu pouľívání vaąeho počítače, ale pro větąinu lidí bude
velikost dána reľijními náklady správce balíčků. Pokud se
chystáte nainstalovat najednou vąe co Debian nabízí, mělo by pro
`/var' stačit vyhradit dva aľ tři gigabyty. V případě, ľe budete
instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom
textové záleľitosti, následně X, ...), můľete skončit s 2-5 GB
zabraného místa jenom ve `/var'. Jestliľe je vaąe priorita volné
místo na disku a neplánujete pouľívání APT (alespoň pro velké
updaty), můľete vystačit se 30 aľ 40 megabyty.
* `/tmp': sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by
mělo stačit 20-50 MB.
* `/proc': je virtuální souborový systém, který není uloľen na
pevném disku, tudíľ pro něj není potřeba vyhradit ľádné místo.
Adresář obsahuje ľivotně důleľité informace o aktuálně běľícím
systému.
4.2. Plánované pouľití systému
------------------------------
Je velmi důleľité vědět, pro jaký účel budete počítač pouľívat. Podle
toho odhadnete nároky na diskovou kapacitu a navrhnete optimální
rozdělení pevného disku.
This has changed for Potato -- we need to update it. Pro zjednoduąení
instalace Debian nabízí několik přednastavených profilů What does this
need to be called? (viz Oddíl 7.24, `Výběr a instalace profilů').
Profil je jednoduąe sada balíčků, které jsou při instalaci automaticky
vybrány, takľe je nemusíte vybírat ručně.
U Kaľdého profilu je udávaná velikost výsledného systému po instalaci.
I kdyľ přednastavené profily nepouľíváte, je vhodné si následující
odstavce aspoň pročíst, protoľe vám pomůľou získat představu o
potřebné velikosti oddílů.
Zde je uvedeno několik profilů a jejich velikosti: The various
applications and sizes should probably go here.
Server_std
Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje
zbytečné vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP
server, web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 50MB. Toto je
samozřejmě pouze velikost instalovaného softwaru - musíte
připočíst velikost dat, která budete poskytovat.
Dialup
Standardní desktop obsahující X window system, grafické a zvukové
aplikace, editory, etc. Velikost balíčků bude asi 500MB.
Work_std
Více ořezaná pracovní stanice bez X window system a X aplikací.
Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače.
Velikost je zhruba 140MB. (Poznámka: autor má laptop s
přizpůsobenou instalací obsahující i X11, která zabírá pouze
100MB)!
Devel_comp
Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd.
Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké
daląí balíčky pro daląí pouľití. Pro tento typ počítače byste
měli počítat s asi 800MB.
Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe
neobsahují daląí věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba
poąta, soubory uľivatelů, data). Při přidělování místa pro vaąe
vlastní soubory a data je vľdy lepąí být velkorysý. Konkrétně v
Debianu oblast `/var' obsahuje hodně dat závislých na dané situaci.
Například soubory programu `dpkg' mohou klidně zabrat 20MB, ani
nemrknete. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v
řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro `/var' uvaľovat o
alokování minimálně 50MB.
4.2.1. Omezení disků v PC
-------------------------
BIOS obecně přidává daląí omezení na rozdělení disku. Je určeno,
kolik můľete na disku připravit ,,primárních'' a ,,logických'' oddílů.
Někdy BIOS dokáľe zavést systém jen z části disku. Informace na toto
téma podávají dokumenty Linux Partition HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/mini/Partition/) a Phoenix BIOS FAQ
(http://www.phoenix.com/pcuser/BIOS/biosfaq2.htm), zde uvádíme jen
stručný přehled.
,,Primární'' oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku
mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly
,,roząířené'' a ,,logické''. Změníte-li jeden primární oddíl na
roząířený, můľete tento prostor vyuľít k vytvoření libovolného počtu
logických částí. Na disku lze vąak vytvořit maximálně jeden roząířený
oddíl.
Linux omezuje počet oddílů na 15 pro disky SCSI (tři primární a
dvanáct logických) a 63 oddílů na disku IDE (3 primární a 60
logických).
Poslední omezení, kterého si o systému BIOS musíte být vědomi, se týká
umístění oddílu s jádrem operačního systému. Oddíl se musí nacházet v
prvních 1024 cylindrech na disku, _pokud ovąem nemáte_ novějąí BIOS,
který podporuje ,,Enhanced Disk Drive Support Specification''.
Protoľe je obyčejně oddíl, ze kterého zavádíte systém, totoľný s
oddílem kořenového svazku, zkontrolujte, ľe se vám tato oblast veąla
do prvních 1024 cylindrů. Lilo, Linuxový zavaděč, i Debianí
alternativní zavaděč `mbr' musí pouľít BIOS pro načtení jádra z disku
do operační paměti RAM. Jestliľe jsou v BIOSu přítomna roząíření pro
přístup k velkým diskům (přes přeruąení 0x13), pak budou pouľita. V
opačném případě je pouľito původní rozhraní pro přístup k diskům,
které bohuľel neumí adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. Avąak v
okamľiku, kdy je Linux zaveden, uľ nezáleľí na omezeních BIOSU,
protoľe Linux k přístupu na disky BIOS nepouľívá.
Pokud máte velký disk, moľná budete chtít vyuľívat techniku překladu
cylindrů, kterou můľete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA nebo CHS
módy). Více informací ohledně velkých disků najdete v Large Disk
HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Large-Disk-HOWTO.html). Pokud
pouľíváte techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje roząíření pro
přístup k velkým diskům, pak se vaąe zaváděcí oblast musí vlézt do
_přeloľeného_ ekvivalentu 1024. cylindru.
Pro splnění těchto poľadavků je doporučeno vytvořit malou oblast na
začátku disku (5-10MB by mělo stačit), která se pouľije jako zaváděcí
oblast Linuxu. Ostatní oblasti je pak moľné vytvořit kdekoliv ve
zbylém místu. Zaváděcí oblast _musí_ být připojena jako `/boot',
protoľe v tomto adresáři se uchovávají Linuxová jádra. Takovéto
nastavení bude fungovat na libovolném počítači, a» uľ pouľívá nebo
nepouľívá LBA, CHS nebo podporuje roząíření pro přístup k velkým
diskům.
4.3. Názvy zařízení v Linuxu
----------------------------
Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných
operačních systémech. Pro budoucí práci budete potřebovat vědět, jak
se zařízením v Linuxu přidělují názvy.
* První disketová jednotka je nazvána ,,/dev/fd0''.
* Druhá disketová jednotka je ,,/dev/fd1''.
* První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je
,,/dev/sda''.
* Druhý disk na SCSI (vyąąí číslo na sběrnici) je ,,/dev/sdb'' atd.
* První CD mechanice na SCSI odpovídá ,,/dev/scd0'', ekvivalentní
zařízení ,,/dev/sr0''.
* Master disk na prvním IDE řadiči ,,/dev/hda''.
* Slave disk na prvním IDE řadiči ,,/dev/hdb''.
* Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny
,,/dev/hdc'' a ,,/dev/hdd''. Novějąí řadiče IDE mají dva kanály,
které se chovají jako dva řadiče.
* Prvnímu disku XT odpovídá ,,/dev/xda''.
* Druhému disku XT odpovídá ,,/dev/xdb''.
Oddíly na discích jsou rozliąeny připojením čísla k názvu zařízení:
,,sda1'' a ,,sda2'' představují první a druhý oddíl prvního disku na
SCSI.
Například předpokládejme počítač se dvěma disky na sběrnici SCSI na
pozicích 2 a 4. Prvnímu disku na pozici 2 odpovídá zařízení ,,sda'',
druhému ,,sdb''. Tří oddíly na disku ,,sda'' by byly pojmenovány
,,sda1'', ,,sda2'', ,,sda3''. Stejné schéma označení platí i pro disk
,,sdb''.
Máte-li v počítači dva řadiče pro SCSI, pořadí disků zjistíte ze
zpráv, které Linux vypisuje při startu.
Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem
oddílu 1-4, např. `/dev/hda1' odpovídá prvnímu primárnímu oddílu na
prvním disku na IDE. Logické oddíly jsou číslovány od 5, takľe na
stejném disku má první logický oddíl označení `/dev/hda5'. Roząířený
oddíl, tj. primární oddíl obsahující logické oddíly, sám o sobě
pouľitelný není. To platí jak pro IDE, tak SCSI disky.
4.4. Doporučené rozdělení disku
-------------------------------
Jak jsme jiľ uvedli, máte-li místo na disku, měli byste si určitě
vytvořit dva svazky - menąí kořenový a větąí, na němľ bude připojen
adresář `/usr'. Větąině uľivatelů stačí dva oddíly. Zvláą» v
případě, ľe máte jeden malý disk, vytvořením mnoha oddílů plýtváte
prostorem na disku.
Chcete-li instalovat více programů, které nejsou přímo součástí
distribuce, můľe se vám hodit samostatný oddíl pro `/usr/local'. Pro
počítač, který zpracovává hodně poąty, má smysl vytvořit svazek pro
`/var/spool/mail'. Někdy je dobré oddělit adresář `/tmp' na oddíl s
kapacitou 20 - 32 MB. Na serveru s více uľivateli je výhodné vymezit
velký oddíl pro jejich domovské adresáře /home. Obecně platí, ľe
rozdělení disku se liąí počítač od počítače a záleľí, k čemu Linux
pouľíváte.
Při instalaci komplikovanějąího systému (např. serveru) se podívejte
na Multi Disk HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html), na podrobnou
informaci. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro zprostředkovatele
připojení k Internetu.
Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory
systémových administrátorů jsou různé, jedna zkuąenost je mít stejně
odkládacího prostoru jako máte paměti, pro větąinu uľivatelů přitom
nemá smysl vytvořit více jak 64 MB virtuální paměti. Samozřejmě, ľe
existují výjimky, budete-li řeąit soustavu 10000 rovnic na počítači s
256 MB, budete potřebovat více jak gigabyte odkládacího prostoru.
Pokud potřebujete hodně virtuální paměti, zkuste umístit její oddíly
na různé disky.
Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC),
vyuľije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není
důvod, proč překračovat tuto hranici. Na počítačích Alpha a SPARC64
je limit tak velký, ľe se povaľuje za téměř neomezený (ze současného
pohledu). Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste umístit
odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE
nebo SCSI kanály. Jádro bude vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé
oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti.
4.5. Příklady dělení disku
--------------------------
Můj počítač má 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení `/dev/hda'.
Na `/dev/hda1' je oddíl pro DOS o velikosti 500 MB (měl jsem jí
vytvořit jen 200 MB, poněvadľ jí skoro nepouľívám). Odkládací oddíl
má 32 MB a je na `/dev/hda3'. Zbytek tj. asi 1,2 GB na `/dev/hda2'
je kořenový svazek pro Linux.
4.6. Rozdělení disku před instalací Debianu
-------------------------------------------
Rozdělení disku můľete provést buď před instalací Debianu nebo v jejím
průběhu. Pokud je celý počítač vyhrazen pro instalaci Debianu,
rozdělení disku by mělo probíhat jako součást instalačního procesu
(Oddíl 7.7, ```Rozdělit pevný disk'''). Kdyľ máte počítač s více
operačními systémy, je obvykle lepąí nechat kaľdý systém, a» si
vytvoří své vlastní oblasti.
Následující sekce obsahují informace o dělení disku z vaąeho původního
operačního systému. Toto dělení probíhá jeątě před instalací.
Pamatujte, ľe si budete muset převádět mezi jmény oblastí jak je značí
Linux a mezi tím, jak je značí ostatní operační systémy; viz Oddíl
4.3, `Názvy zařízení v Linuxu'.
4.6.1. Rozdělení disku v systémech DOS a Windows
------------------------------------------------
Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS,
doporučuje se buď postup popsaný dále v textu nebo pouľití programů ze
systémů DOS nebo Windows. Není nutné provádět rozdělení disku z
těchto systémů, lepąích výsledků obvykle docílíte v Linuxu.
4.7. Změna rozdělení disku bez ztráty dat
-----------------------------------------
Jedna z nejčastějąích situací je přidání Debianu na systém, kde uľ je
DOS (případně Windows 3.1), Windows 95, Windows 98, Windows NT nebo
OS/2, aniľ by se zničila předchozí instalace. Jak uľ bylo vysvětleno
v Oddíl 4.1, `Trochu teorie', zmenąování velikosti diskového oddílu
vede skoro jistě ke ztrátě dat, pokud se neprovedou jistá opatření.
Metoda, kterou zde popíąeme, sice nezaručuje, ľe nepřijdete o data,
ale v praxi velice dobře funguje. Rozhodně si ale vytvořte _zálohu_
dat.
Nejprve se rozhodněte, jak disk chcete rozdělit. Postup v této sekci
rozdělí jeden oddíl na dva. Jeden bude obsahovat původní operační
systém a druhý bude pro Debian. Během instalace Debianu budete mít
příleľitost druhou část disku dále rozdělit.
Postup se zakládá na přesunu dat na začátek oddílu a následné změně do
záznamů o rozdělení disku tak, ľe nedojde ke ztrátě dat. Důleľité je,
abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílů provedli co nejméně
operací, sníľíte tak moľnost zápisu nějakého souboru do volného místa
na oddílu a podaří se vám vydělit z původního oddílu větąí část.
Budete potřebovat program `fips', který najdete v adresáři `tools' na
serverech zrcadlících distribuci Debianu. Rozbalte archív a
nakopírujte soubory `RESTORRB.EXE', `FIPS.EXE' a `ERRORS.TXT' na
systémovou disketu. Systémová disketa se vytvoří příkazem `sys a:'.
Program fips je doplněn velmi kvalitním popisem. který jistě oceníte
v případě, ľe pouľíváte při přístupu na disk kompresi dat nebo diskový
manaľer. Vytvořte si systémovou disketu a _neľ_ začnete
defragmentaci, přečtěte si dokumentaci.
Daląí krok je přesun dat na začátek oddílu. To umí program `defrag',
který je součástí systému DOS verze 6.0 a pozdějąích verzí.
Dokumentace k programu `fips' obsahuje seznam jiných programů, které
můľete k tomuto úkonu pouľít. Jestliľe pouľíváte Windows 95, musíte
pouľít jejich verzi programu `defrag', poněvadľ verze pro DOS nezvládá
FAT32, která obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95 a vyąąích.
Po ukončení defragmentace disku, která můľe na větąích discích chvíli
trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spus»te
`a:\fips' a postupujte podle návodu.
Pozn. Existují daląí programy pro správu disku, pokud s programem
`fips' neuspějete.
4.8. Vytváření oddílů pro DOS
-----------------------------
Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti Linuxovými
nástroji, pozorovali někteří uľivatelé problémy s takto připravenými
oddíly. Někdy se jednalo o zhorąení výkonu, časté potíľe s programem
`scandisk' nebo divné chyby systémů DOS a Windows.
Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je
dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuątěním programu `format' v
systému DOS, proveďte z Linuxu
dd if=/dev/zero of=/dev/hdXX bs=512 count=4
-------------------------------------------------------------------------------
5. Postupy při instalaci Debianu
--------------------------------
Debian můľete nainstalovat z nejrůznějąích zdrojů, jak lokálních (CD,
pevný disk, diskety), tak i sí»ových (FTP, NFS, PPP, HTTP). Protoľe
Debian podporuje nejrůznějąí hardwarové konfigurace, budete asi muset
před instalací udělat několik rozhodnutí. Tato kapitola vám nabízí
přehled různých druhů instalace a pomůľe zvolit optimální řeąení.
Při instalaci můľete pro kaľdou část instalace variabilně přepínat
mezi různými zdroji. Například můľete začít instalaci nastartováním z
disket a po několika krocích přejít k instalaci ze souborů umístěných
na pevném disku.
Jak instalace pokročí, přesunete se z malého a neschopného systému
ľijícího pouze v operační paměti k plně funkčnímu systému Debian
GNU/Linux, pevně nainstalovanému na pevném disku. Jedním z klíčových
úkolů první části instalačního procesu je roząířit počet systémem
podporovaného hardware (přídavné karty) a software (např. sí»ové
protokoly a ovladače souborových systémů), aby následující kroky
instalace mohly pouľívat větąí mnoľství zdrojů, neľ ty předchozí.
Nejjednoduąąí cestou bude pro větąinu lidí pouľít sadu instalačních
CD. Pokud takovou máte a váą systém podporuje zavádění z CD, podle
Oddíl 3.3.2, `Výběr zaváděcího zařízení OS' nakonfigurujte váą systém
pro zavádění z CD, zasuňte CD do mechaniky, restartujte počítač a
pokračujte daląí kapitolou. Pokud se náhodou stane, ľe standardní
instalace nepracuje s vaąím hardwarem, můľete se sem vrátit a podívat
se na část o alternativních jádrech, případně o jiných instalačních
metodách. Zvláątě upozorňuji na fakt, ľe některé CD sady mohou mít na
různých discích různá jádra, tudíľ se vám můľe stát, ľe natáhnutí
instalace z jiného CD můľe váą problém vyřeąit.
5.1. Přehled instalačního procesu
---------------------------------
V následujícím seznamu je uvedeno několik bodů, kdy si musíte vybrat
instalační média, nebo kdy tato volba ovlivní výběr instalačních
zdrojů v budoucnosti:
1. Začnete spuątěním instalačního procesu
2. Aby se provedla prvotní konfigurace systému, budete muset
odpovědět na sérii několika otázek.
3. Zvolíte zdroj pro jádro a ovladače.
4. Vyberete ovladače, které se mají nahrát.
5. Vyberete instalační zdroj pro základní systém.
6. Restartujete systém a provedete nějaké finální úpravy.
7. Volitelně doinstalujete balíčky s daląím softwarem.
Při výběru moľností musíte mít na paměti několik věcí. Jádro, které
vyberete pro nastartování prvotního systému, bude pouľito i ve vaąem
nainstalovaném systému. Protoľe ovladače jsou specifické pro jádro,
musíte vybrat balíček obsahující ovladače, které pracují s vaąím
jádrem.
Různá jádra také mají různé sí»ové schopnosti, tudíľ také roząiřují
nebo zuľují výběr zdrojů pro instalaci, obzvláątě v počáteční fázi
instalace.
Konečně jednotlivé ovladače mohou zpřístupnit daląí hardware (jako
sí»ové karty, řadiče disků) a souborové systémy (NTFS, NFS, ...), coľ
roząiřuje výběr instalačního média.
5.2. Výběr správné instalační sady
----------------------------------
Obrazy jádra jsou dostupné v několika "provedeních", kde kaľdé
podporuje jinou mnoľinu hardwaru. Pro Intel x86 máte na výběr z
těchto jader:
`vanilla'
Standardní balík jádra dodávaný v Debianu. Obsahuje skoro
vąechny ovladače podporované Linuxem (přeloľené jako moduly), coľ
zahrnuje ovladače pro sí»ová zařízení, zařízení SCSI, zvukové
karty, Video4Linux, atd. Provedení `vanilla' obsahuje jednu
Rescue Floppy, jednu root a tři Driver Floppies.
`udma66'
Jádro shodné s provedením `vanilla', jenom navíc podporuje Andre
Hedrickovy roząíření pro podporu zařízení UDMA66.
`compact'
Podobné jako `vanilla', ale s odstraněnou spoustou méně
pouľívaných zařízení (zvuk, Video4Linux, apod.). Navíc má
zabudovanou podporu pro několik populárních zařízení PCI Ethernet
--- NE2000, 3com 3c905, Tulip, Via-Rhine a Intel EtherExpress
Pro100. Tyto ovladače vám umoľní plně vyuľít moľnosti Debianu
při instalaci Driver Floppies a základního systému ze sítě, takľe
je potřeba vytvořit jenom diskety root a Rescue Floppy.
`compact' také podporuje několik obvyklých RAID řadičů: DAC960, a
SMART2 RAID od Compaqu. Provedení `compact' zahrnuje Rescue
Floppy, jednu root a jednu driver disketu.
`idepci'
Jádro, které podporuje jenom IDE a PCI zařízení (a velmi malou
mnoľinu zařízení ISA). Toto jádro by se mělo pouľít pokud
ovladače SCSI v jiných jádrech způsobují zastavení systému během
startu (pravděpodobně kvůli konfliktu zdrojů, nebo kvůli
nepřítomnosti ovladače/karty ve vaąem počítači). Díky
zabudovanému ovladači ide-floppy můľete instalovat z mechaniky
LS120 nebo ZIP.
Přestoľe jsme napsali, kolik 1.44MB disket zabírají jednotlivé balíky,
klidně si můľete vybrat jinou formu instalace.
Konfigurační soubory jader jsou uloľeny v jejich adresářích v souboru
"kernel-config".
5.3. Instalační zdroje pro různá stádia instalace
-------------------------------------------------
V této části se dozvíte, jaký druh hardwaru by _měl_ (a obvykle bude)
fungovat pro určitou část instalace. Tím není zaručeno, ľe veąkerý
hardware daného druhu bude pracovat se vąemi jádry. Například RAID
disky pravděpodobně nebudou přístupné, dokud nenainstalujete přísluąný
ovladač.
5.3.1. Zavedení instalačního systému.
-------------------------------------
První start instalačního systému je pravděpodobně nejkritičtějąí krok.
V daląí kapitole se dozvíte daląí podrobnosti, ale pro začátek máte
několik moľností:
* Rescue Floppy
* z mechaniky CD-ROM
* z pevného disku, přes zaváděcí program stávajícího operačního
systému
5.3.2. Zdroje a instalační fáze
-------------------------------
Následující tabulka zobrazuje zdroje, které můľete pouľít v
jednotlivých částech instalace. Sloupce ukazují tyto fáze seřazené
zleva doprava podle pořadí, ve kterém se budou provádět. Sloupec
nejvíce vpravo obsahuje názvy médií, ze kterých lze instalovat.
Prázdné políčko v tabulce znamená, ľe daná metoda není v tom
konkrétním kroku podporovaná. `A' indikuje normální podporu a `O'
znamená, ľe se metoda můľe občas pouľít, ale není to obvyklé.
Boot | Obraz jádra | Ovladače | Základní systém | Balíčky | Médium
-----+-------------+----------+-----------------+---------+------------
O | | | | | tftp
O | A | A | A | | disketa
O | A | A | A | A | CD-ROM
O | A | A | A | A | pevný disk
| A | A | A | A | NFS
| | O | A | A | LAN
| | | | A | PPP
Tabulka například zobrazuje, ľe PPP se dá pouľít pouze pro získání
balíčků.
Poznámka: Při pouľití některých metod budete dotázáni pouze na zdroj
pro obraz jádra a ovladače. (Třeba pokud nastartujete z CD-ROM,
automaticky se na CD vyhledají některé informace, jako je obraz
jádra). Důleľité je, ľe _okamľitě po natáhnutí systému z diskety
můľete přejít k některému pouľitelnějąímu zdroji pro instalaci_.
Pamatujte vąak, ľe v daląích krocích _musíte_ pouľít stejné jádro jako
při zavedení systému.
Ve sloupci ,,Boot'' jsou vąechny volby `O', protoľe se podporovaná
média liąí od architektury k architektuře.
Metody ,,LAN'' a ,,PPP'' pouľívají přenos souborů, zaloľený na
Internetových protokolech (FTP, HTTP, a podobně), přes Ethernet nebo
telefonní linku, coľ bvykle není podporováno, ale některá jádra vám
mohou tuto podporu zpřístupnit jiľ dříve. Experti mohou pouľít sí»ová
spojení k připojení disků a v průběhu instalace provádět daląí operace
(konfigurování), čímľ se urychlí instalační proces. Tyto finesy vąak
překračují rozsah naąeho dokumentu.
5.3.3. Doporučení
-----------------
Seľeňte si sadu Debian GNU/Linux CD. Pokud můľete, zaveďte z nich
systém.
Pokud jste dočetli aľ sem, pravděpodobně nemůľete nebo nechcete
instalovat z CD. Pokud je váą problém v tom, ľe vaąe CD-ROM
nepodporuje zavádění systému, můľete si z cd zkopírovat potřebné
soubory k vytvoření zaváděcích disket, nebo spustit instalaci ze
stávajícího operačního systému.
Pokud ani takto neuspějete, je zde jeątě moľnost, ľe máte na pevném
disku volné místo. Instalační systém umí číst hodně druhů souborových
systémů (kromě NTFS, pro které musíte nahrát přísluąný ovladač).
Pokud tedy umí číst váą souborový systém, stáhněte si dokumentaci,
obrazy bootovacích disket, utility a odpovídající soubor s ovladači a
soubor se základním systémem. Z disket natáhněte instalační program a
kdyľ se zeptá na daląí zdroj, zadejte mu cestu k souborům, které jste
předtím stáhli.
Toto jsou pouze návrhy, samozřejmě si vyberte libovolný zdroj, který
vám vyhovuje. Diskety obecně nejsou ani vhodné, ani spolehlivé, takľe
vám doporučujeme se jich zbavit co nejdříve. Na druhé straně zase
mohou poskytovat pro instalátor čistějąí prostředí, neľ natáhnutí ze
stávajícího operačního systému.
5.4. Popis souborů instalačního systému
---------------------------------------
V této části najdete seznam souborů z adresáře `disks-i386' se
stručným popisem. Nemusíte si je nahrávat vąechny, stačí vybrat jen
ty, které jsou zapotřebí pro vaąi metodu instalace.
Větąina souborů jsou obrazy disket, nahráním souboru na disketu
vytvoříte poľadovaný disk. Tyto obrazy se pochopitelně liąí pro
diskety různých kapacit (1,44 MB, 1,2 MB, 720 kB). Například 1,44MB
je mnoľství dat, které se vleze na standardní 3.5 palcové diskety.
1.2MB je mnoľství dat, které se vleze na standardní 5.25 palcové
diskety. Pokud takovou mechaniku máte, pouľijte obrazy odpovídajících
disket. Obrazy disket pro 1.44MB pruľné disky jsou umístěny v
adresáři `images-1.44'. Obrazy disket pro 1.2MB pruľné disky jsou
uloľeny v adresáři `images-1.20'. Obrazy pro diskety s kapacitou
2.88MB (které se obvykle pouľívají pro nataľení systému z CD), jsou
uloľeny v adresáři `images-2.88'.
Čtete-li tento dokument na Internetu, nejspíą si můľete nahrát uvedené
soubory kliknutím na jejich název (závisí na vaąem webovém
prohlíľeči), jinak jsou dostupné z adresy
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/
nebo podobného adresáře z počítače zrcadlícího distribuci Debianu
(Debian mirror sites (http://www.debian.org/distrib/ftplist)).
5.4.1. Dokumentace
------------------
_Instalační manuál:_
install.cs.txt
install.cs.html
install.cs.pdf
Tento soubor můľete číst ve formátech ASCII, HTML nebo PDF.
_Manuálové stránky programů pro dělení disku:_
fdisk.txt
cfdisk.txt
Pokyny k pouľití dostupných programů pro rozdělení disku.
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/basecont.txt
Seznam souborů v základním systému.
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/md5sum.txt
Seznam kontrolních MD5 součtů pro binární soubory. Pokud máte
program `md5sum', můľete si příkazem `md5sum -v -c md5sum.txt'
ověřit, zda vaąe soubory nejsou poąkozené.
5.4.2. Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému
----------------------------------------------------
_obrazy Rescue Floppy :_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/safe/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/compact/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/idepci/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/safe/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/udma66/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-2.88/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-2.88/compact/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-2.88/idepci/rescue.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-2.88/udma66/rescue.bin
Rescue Floppy se pouľívají pro prvotní start a pro havarijní
případy, jako kdyľ váą systém nechce nastartovat. Proto je
doporučené si zkopírovat obrazy těchto disků na diskety, i kdyľ
normálně diskety pro instalaci nepouľíváte.
_Root obraz(y):_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/root.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/root.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/compact/root.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/idepci/root.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/udma66/root.bin
Tento soubor obsahuje obraz dočasného souborového systému, který
se nahraje do paměti při startu z Rescue Floppy. Root disk se
pouľívá pro instalace z pevného disku a disket.
_Linuxové jádro:_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/linux
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/compact/linux
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/idepci/linux
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/udma66/linux
Toto je obraz Linuxového jádra, které se pouľije při instalaci z
pevného disku a CD. Pro instalaci z disket není potřeba.
_Linuxový zavaděč pro DOS:_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/dosutils/loadlin.exe
Tento zavaděč budete potřebovat pro instalaci z DOSové oblasti
nebo CD-ROM. Viz Oddíl 6.3.1, `Zavedení systému z DOSové
oblasti'.
_Dávkové soubory DOSového instalátoru:_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/install.bat
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/compact/install.bat
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/idepci/install.bat
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/udma66/install.bat
Tento dávkový soubor se pouľívá pro instalaci z pevného disku
nebo CD-ROM. Viz Oddíl 6.3.1, `Zavedení systému z DOSové
oblasti'.
5.4.3. Soubory s ovladači
-------------------------
Tyto soubory obsahují moduly jádra nebo ovladače pro ty druhy
hardwaru, které nejsou nezbytné pro zavedení instalačního systému.
Výběr ovladačů provedete ve dvou krocích: nejprve vyberete přísluąný
archív s ovladači a potom zvolíte konkrétní ovladače, které chcete
pouľít.
Pamatujte, ľe archív ovladačů musí být ve shodě s prvotním výběrem
jádra.
_Obrazy Driver Floppies:_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/driver-2.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/driver-3.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/driver-4.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/driver-5.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/safe/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/safe/driver-2.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/safe/driver-3.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/safe/driver-4.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.20/safe/driver-5.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/driver-2.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/driver-3.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/driver-4.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/compact/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/idepci/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/safe/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/safe/driver-2.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/safe/driver-3.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/safe/driver-4.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/udma66/driver-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/udma66/driver-2.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/udma66/driver-3.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/udma66/driver-4.bin
Toto jsou obrazy Driver Floppies.
_Archív Driver Floppies_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/drivers.tgz
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/compact/drivers.tgz
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/idepci/drivers.tgz
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/udma66/drivers.tgz
pokud nejste omezeni disketami, vyberte jeden z těchto souborů.
5.4.4. Soubory základního systému
---------------------------------
Základní systém Debianu je minimální sada balíčků, které jsou nutné
pro samostatný běh Debianu. V okamľiku, kdy nainstalujete a
nakonfigurujete základní systém, váą počítač uľ bude stát na vlastních
nohou.
_Obrazy základního systému:_
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/base2_2.tgz
nebo
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-1.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-2.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-3.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-4.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-5.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-6.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-7.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-8.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-9.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-10.bin
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/images-1.44/base-11.bin
Tyto soubory obsahují základní systém, který se během
instalačního procesu nainstaluje do zvolené Linuxové oblasti.
Základní systém je nutné minimum pro instalaci ostatních balíčků.
Soubor
`http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/base2_2.tgz'
je určen pro instalaci prováděnou bez disket, tj. z CD-ROM,
pevného disku, nebo přes NFS.
5.4.5. Utility
--------------
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main
/disks-i386/current/dosutils/rawrite2.exe
Pomocí této DOSové utility můľete zapsat obsah obrazu na disketu.
V ľádném případě byste neměli kopírovat obrazy na diskety tak,
jak jste zvyklí, ale raději pouľít tuto utilitu pro ,,syrové
zapsání''.
Nyní se zaměříme na popis specifických vlastností jednotlivých zdrojů.
Pro zjednoduąení se budou vyskytovat ve stejném pořadí, jako v
předchozí tabulce.
5.5. Diskety
------------
5.5.1. Spolehlivost pruľných disků
----------------------------------
Pro lidi, kteří instalují Debian poprvé, bývá největąím problémem
spolehlivost disket.
Největąí problémy jsou s Rescue Floppy, poněvadľ tuto disketu čte BIOS
před zavedením Linuxu. BIOS nedokáľe číst disketu tak spolehlivě jako
linuxový ovladač a čtení se můľe zastavit bez vypsání chybového
hláąení, pokud dojde k chybnému načtení dat. Také můľe dojít k
chybnému čteni z disket Driver Floppies a základního systému, to se
větąinou projeví mnoľstvím hláąení o chybách I/O.
Pokud se vám instalace zasekne vľdy na stejné disketě, první věc,
kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat jej
na _jinou_ disketu. Přeformátování původní diskety nemusí vést k
úspěchu, ani kdyľ se po formátování vypíąe, ľe operace proběhla bez
problémů. Někdy je uľitečné vyzkouąet nahrát diskety na jiném
počítači.
Jeden z uľivatelů napsal, ľe se mu podařilo vytvořit bezchybnou
zaváděcí disketu aľ na _třetí_ takový pokus.
Podle daląích uľivatelů můľe systém úspěąně naběhnout aľ na několikátý
pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé
disketové jednotky nebo chyby ve firmware.
5.5.2. Zavedení systému z disket
--------------------------------
Nataľení systému z disket je podporováno skoro na vąech platformách.
Review and integrate the 2 discussions for m68k.
Návod je jednoduchý, obstarejte si soubory pro Rescue Floppy a Driver
Floppies.
Rescue Floppy si můľete v případě potřeby upravit, viz Oddíl 9.3,
`Náhrada jádra na Rescue Floppy'.
Na Rescue Floppy se uľ neveąel obraz kořenového souborového systému,
takľe ho budete muset na samostatnou disketu. U kopírování postupujte
úplně stejně jako u ostatních obrazů. Při instalaci budete po nahrání
jádra z Rescue Floppy poľádáni o vloľení root diskety - vloľte ji a
pokračujte. Viz také Oddíl 6.5, `Nataľení systému z Rescue Floppy'.
5.5.3. Instalace základního systému z disket
--------------------------------------------
Tento způsob instalace nedoporučujeme (s výjimkou situace, kdy jeątě
nemáte na pevném disku souborový systém), poněvadľ diskety jsou
nejméně spolehlivé médium.
Proveďte postupně:
1. Nahrajte si obrazy disket (obsah souborů je popsán v Oddíl 5.4,
`Popis souborů instalačního systému'):
* Rescue Floppy
* Driver Floppies
* základní systém, tj. `base-1.bin', `base-2.bin', atd.
* a obraz s kořenovým (root) souborovým systémem.
2. Seľeňte si dostatečné mnoľství disket.
3. Zapiąte soubory na diskety podle návodu v Oddíl 5.5.4, `Zápis
obrazů disků na diskety'.
4. Vloľte do systému Rescue Floppy a restartujte počítač.
5. Přejděte k návodu Kapitola 6, `Zavedení instalačního systému'.
5.5.4. Zápis obrazů disků na diskety
------------------------------------
Obrazy disků představují úplný obsah diskety v _syrové_ formě.
Soubory jako je např. `resc1440.bin' nelze na disketu jednoduąe
nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem _přímo_ do
sektorů na disketě.
Příprava disket se liąí systém od systému. Tato kapitola se zabývá
přípravou disket pod různými operačními systémy.
Aľ budete mít diskety vytvořené, ochraňte je před neúmyslným přepsáním
nastavením disket pouze pro čtení.
5.5.4.1. Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem
--------------------------------------------------------
Zápis disket můľe větąinou provést pouze uľivatel root. Zaloľte do
mechaniky prázdnou disketu a příkazem
dd if=<file> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync
zapiąte <soubor> na disketu. `/dev/fd0' bývá zařízení disketové
jednotky. (Na systému Solaris je to `/dev/fd/0'). Disketu vyjměte aľ
po zhasnutí kontrolky na mechanice, příkaz `dd' vám můľe vrátit
příkazový řádek, jeątě neľ systém dokončí zápis souboru. Na některých
systémech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris
má pro tento účel příkaz `eject', viz manuál).
Některé systémy se snaľí automaticky připojit disketu, jakmile ji
vloľíte do mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo
moľné zapsat disketu přímo. Zeptejte se systémového administrátora na
detaily. Abyste na systému Solaris získali přímý přístup k disketě,
musíte obejít volume management: Nejprve se programem `volcheck' (nebo
ekvivalentním příkazem ve správci souborů) ujistěte, ľe disketa je
připojená. Poté normálně pouľijte výąe zmíněný příklad s programem
`dd', pouze `/dev/fd0' nahraďte za `/vol/rdsk/<floppy_name>', kde
<floppy_name> je jméno diskety, jaké jste jí přiřadili při
formátování. (Nepojmenované diskety mají standardní jméno
`unnamed_floppy').
5.5.4.2. Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2
----------------------------------------------------
Ze stejného adresáře, kde jsou soubory pro instalační diskety, si
nakopírujte program `rawrite2.exe' spolu s jeho popisem
`rawrite2.txt'.
Zapsání souboru na disketu se provede příkazem `rawrite2' ze systému
DOS. Spuątění `rawrite2' dvojitým kliknutím z programu Windows
Explorer nebo z okna DOS ve Windows nemusí fungovat. Pokud nevíte,
jak nastartovat DOS, zmáčkněte _F8_ během startu počítače.
Spus»te
rawrite2 -f <soubor> -d <jednotka>
kde <soubor> je jeden z obrazů disket a <jednotka> můľe být buď a:
nebo b:, podle toho, na jakou mechaniku zapisujete.
5.5.4.3. Zápis disket na systémech Atari
----------------------------------------
Program
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/rawwrite.ttp
se nalézá ve stejném adresáři jako obrazy disket. Spus»te program
dvojitým kliknutím na ikonu programu a do dialogového okna příkazového
řádku napiąte jméno souboru s obrazem diskety, kterou chcete zapsat.
5.5.4.4. Zápis disket na systémech Macintosh
--------------------------------------------
V MacOS neexistuje aplikace, která by uměla zapsat na disketu soubory
`mac/images-1.44/rescue.bin' a `mac/images-1.44/driver.bin' (coľ by
stejně nemělo smysl, protoľe na Macintoshi je stejně nemůľete pouľít
pro zahájení instalace). Tyto soubory jsou vąak nutné později při
instalaci jádra a modulů.
Při přenáąení souborů s příponou `.bin' nebo `.tgz' nezapomeňte
nastavit binární přenos.
5.6. CD-ROM
-----------
Nastartování z CD-ROM je jedna z nejjednoduąąích cest instalace.
Pokud máte smůlu a jádro na CD-ROM vám nefunguje, budete se muset
poohlédnout po jiném způsobu instalace.
Instalace z CD-ROM je popsána v Oddíl 6.4, `Instalace z CD-ROMu'.
Poznámka: některé CD mechaniky potřebují speciální ovladače, tudíľ
mohou být nedostupné v prvních krocích instalačního procesu.
5.7. Pevný Disk
---------------
Zavedení systému ze stávajícího operačního systému je často vhodnou
volbou. Pro některé systémy je to dokonce jediná moľnost instalace.
Tato metoda je popsána v Oddíl 6.3, `Zavádění systému z pevného
disku'.
Exotický hardware nebo souborové systémy mohou způsobit, ľe soubory
uloľené na pevném disku mohou být v počátcích instalace nedostupné.
Pokud nejsou souborové systémy podporovány Linuxovým jádrem, nebudou
pravděpodobně přístupné ani po skončení instalace!
5.8. Instalace z NFS
--------------------
Z povahy metody vyplývá, ľe je moľné ji vyuľít pouze pro instalaci
základního systému. Potřebujete zaváděcí disk a disk s ovladači,
které nainstalujete jedním z uvedených způsobů. Před instalací
základního systému z NFS je nutné projít postup z Kapitola 7,
`Nastavení počátečního systému programem `dbootstrap''. Nezapomeňte
do jádra nahrát ovladač sí»ové karty a modul pro NFS.
Aľ bude program `dbootstrap' zjią»ovat, odkud instalovat základní
systém (Oddíl 7.15, ```Instalovat základní systém'''), zvolte NFS a
postupujte dle návodu.
-------------------------------------------------------------------------------
6. Zavedení instalačního systému
--------------------------------
Tato kapitola nejprve začíná obecnými informacemi o nabootování
debianu, dále pokračuje kapitolami týkajícími se konkrétních
instalačních metod a na závěr zde naleznete několik rad pro
odstraňování případných chyb.
Poznamenejme, ľe na některých stanicích kombinace kláves
`Control-Alt-Delete' neprovede reset stroje, proto je nutné pouľít
,,tvrdý'' reboot. Pokud instalujete debian z existujícího operačního
systému (např. na stanici, kde je nainstalován DOS), pak nemáte na
výběr. V jiném případě pouľijte během bootování ,,tvrdý restart''.
6.1. Parametry při bootování
----------------------------
Parametry při bootování jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které
se pouľívají v případě, kdyľ chceme zajistit, aby jádro korektně
pracovalo se zařízeními. Ve větąině případů je jádro schopno
detekovat vąechna zařízení. Kaľdopádně v některých speciálních
případech musíme jádru trochu pomoci.
Pokud zavádíte systém z Rescue Floppy nebo z CD-ROMu , objeví se vám
tzv. boot prompt (bootovací výzva), `boot:'. Podrobnosti jak
pouľívat bootovací parametry při pouľití Rescue Floppy jsou k nalezení
na Oddíl 6.5, `Nataľení systému z Rescue Floppy'. Pokud systém
zavádíte z jiľ existujícího operačního systému, budete muset pouľít
jiné způsoby, jak parametry nastavit. Na příklad, pokud instalujete
systém z DOSu, editací souboru `install.bat' lze parametry změnit.
Detailní informace o bootovacích parametrech jsou k nalezení na Linux
BootPrompt HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html); následující
text obsahuje popis jen stěľejních parametrů.
Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje vąechna
potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro
začátek ľádné vlastní hodnoty). Pravděpodobně systém naběhne. V
případě, ľe se tak nestane, můľete systém zavést později poté, co
zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém rozpoznal váą
hardware.
Brzo po zavedení jádra se vám můľe objevit hláąení `Memory:
<avail>k/<total>k available'. Hodnota <total> by měla ukazovat
celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobytech), která je systému dostupná.
Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálními stavu vaąí paměti, potom
byste měli pouľít bootovací parametr `mem=<ram>', kde <ram> je vámi
udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro kilobyte nebo
,,m'' pro megabyte). Například, obě hodnoty `mem=8192k' a `mem=8m'
znamenají 8MB RAM.
Některé systémy mají mechaniky s invertovanými DCL. Pokud při čtení z
mechaniky zaznamenáte chyby a pokud jste si jisti, ľe disketa je
dobrá, zkuste bootovací parametr `floppy=thinkpad'.
Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které
pouľívají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE korektně
detekován. Nejprve pokud moľno vyzkouąejte zavést systém beze změny
parametrů. Pokud nebude disk detekován, zkuste udat geometrii disku
(počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru:
`hd=<cylindry>,<hlavy>,<sektory>'.
Pokud váą monitor umoľňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu,
zadejte argument `mono'. V opačném případě bude váą instalační proces
pouľívat barvy.
Jádro by mělo být schopeno rozpoznat, ľe zavádíte systém ze sériové
konzoly. Pokud máte v bootovaném počítači rovněľ grafickou kartu
(framebuffer) a zapojenou klávesnici, měli byste při bootování zadat
parametr `console=<device>', kde <device> je vaąe sériové zařízení,
coľ je obvykle něco jako ,,ttyS0''.
Znovu připomeňme, ľe detailní popis bootovacích parametrů je k
nalezení na Linux BootPrompt HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html), tento seznam
zahrnuje i tipy pro obskurní hardware. Pokud máte s něčím problémy,
přečtěte si navíc Oddíl 6.7, `Problémy při startu systému'.
6.2. Význam hláąení během zavádění systému
------------------------------------------
Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu `nemohu
nalézt ...', `není přítomen ...', `nelze inicializovat ...' nebo
`tento ovladač závisí na ....'. Větąina těchto hlaąení je neąkodná.
Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního systémy je přeloľeno tak,
aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými harwarovými konfiguracemi a
mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě ľe ľádný počítač asi
nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik nenalezaných
zařízení. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią
dlouhá, můľete si později vytvořit vlastní jádro (viz Oddíl 8.5,
`Kompilace nového jádra').
6.3. Zavádění systému z pevného disku
-------------------------------------
Ve speciálních případech si můľete přát nabootovat přímo z vaąeho
operačního systému. Je také moľné, ľe instalační systém zavedete
úplně jiným způsobem, ale základní systém budete instalovat z disku.
6.3.1. Zavedení systému z DOSové oblasti
----------------------------------------
Debian je moľné nainstalovat z DOSové oblasti. Máte dvě moľnosti,
buďto můľete zkusit zavést systém bez disket nebo můľete pouľít Rescue
Floppy, ale základní systém budete instalovat z lokálního disku.
Pokud chcete vyzkouąet nabootovat bez disket, proveďte následující:
1. Z vaąeho nejbliľąího Debian FTP archivu si opatřete následující
soubory a uloľte je na vaąí DOSové oblasti.
* jeden obraz Rescue Floppy, jeden obraz kořenového
souborového systému (root disk), jeden se soubory pro jádro
a jeden dávkový soubor z Oddíl 5.4.2, `Soubory potřebné k
prvotnímu nataľení systému'
* jeden disk s ovladači (Driver Floppies) z Oddíl 5.4.3,
`Soubory s ovladači'
* http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/base2_2.tgz
(viz Oddíl 5.4.4, `Soubory základního systému')
* http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/dosutils/loadlin.exe
(viz Oddíl 5.4.2, `Soubory potřebné k prvotnímu nataľení
systému')
2. Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) bez jakýchkoliv
aktivních ovladačů. To dosáhnete stiskem klávesy F8 ve správný
čas během zavádění Windows.
3. Spus»te `install.bat' z DOSového adresáře.
4. Přečtěte si kapitolu Kapitola 6, `Zavedení instalačního systému'.
Pokud chcete bootovat z disket, ale systém chcete instalovat z DOSové
oblasti, potom si obstarejte soubory Rescue Floppy a Driver Floppies
tak, jak je popsáno v Oddíl 5.5.4, `Zápis obrazů disků na diskety'.
Obstarejte si rovněľ soubor
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/base2_2.tgz
a umístěte jej někam na DOSovou oblast.
6.3.2. Instalace z linuxové oblasti
-----------------------------------
Systém Debian můľete nainstalovat ze stávající oblasti se souborovým
systémem ext2fs nebo Minix. Tuto instalační metodu můľete například
zvolit v případě, kdy chcete kompletně přeinstalovat váą dosavadní
Linux systémem Debian.
Poznamenejme, ľe oblast, _ze_ které instalujete, by v ľádném případě
neměla být oblastí, _do_ které chcete instalovat Debian (to se týká
např. oblastí pro adresáře `/', `/usr', `/lib', atd.).
Pokud instalujete z existující Linuxové oblasti, řiďte se
následujícími instrukcemi.
1. Obstarejte si následující soubory a umístěte je do nějakého
adresáři na vaąí oblasti s Linuxem:
* obraz Rescue Floppy, viz Oddíl 5.4.2, `Soubory potřebné k
prvotnímu nataľení systému'
* jeden a archivů Driver Floppies z Oddíl 5.4.3, `Soubory s
ovladači'
* http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/base2_2.tgz
2. Následující odstavce předpokládají, ľe jste systém zavedli z
disket, samozřejmě ale můľete pouľít libovolnou daląí metodu.
3. Vytvořte Rescue Floppy podle návody v Oddíl 5.5.4, `Zápis obrazů
disků na diskety'. Poznamenejme, ľe nepotřebujete Driver
Floppies.
4. Vloľte Rescue Floppy do vaąí mechaniky a rebootujte počítač.
5. Přečtěte si Kapitola 6, `Zavedení instalačního systému'.
6.4. Instalace z CD-ROMu
------------------------
Pokud máte bootovací CD a váą systém podporuje bootování z CD,
nepotřebujete při zavádění systému ľádné diskety. Nakonfigurujte váą
hardware tak, jak se píąe v Oddíl 3.3.2, `Výběr zaváděcího zařízení
OS'. Potom vloľte CD-ROM do mechaniky a rebootujte.
Pokud váą systém nepodporuje bootovatelné CD-ROMy, měli byste přejít
do DOSu a spustit dávku `boot.bat', která je na CD uloľena v adresáři
`\boot'. Dále si přečtěte Kapitola 7, `Nastavení počátečního systému
programem `dbootstrap''.
I kdyľ není moľné zavést systém z CD-ROM, můľete z CD-ROM instalovat
základní systém. Jednoduąe zaveďte systém pomocí jiného instalačního
média, jako jsou diskety. Kdyľ dojde na instalaci základního systému
a daląích balíků, pak zadejte, ľe budete instalovat z vaąí CD-ROM
mechaniky. Přečtěte si Oddíl 7.15, ```Instalovat základní systém'''.
Pro přenos bootovacího obrazu ke klientovi se pouľívá protokol TFTP
(Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můľete pouľít server na
libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole
se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris)
a GNU/Linux.
6.4.1. Nastavení BOOTP
----------------------
V GNU/Linuxu můľete pouľít v zásadě dva BOOTP servery, jednak CMU
bootpd a ISC dhcpd, které jsou v distribuci Debian GNU/Linux součástí
balíků `bootp', `dhcp'.
Pokud chcete pouľít CMU bootpd, musíte nejprve odkomentovat (nebo
přidat) jeden důleľitý řádek v souboru `/etc/inetd.conf'. V systému
Debian GNU/Linux můľete spustit `update-inetd --enable bootps', potom
restartujte inetd pomocí `/etc/init.d/inetd reload'. V jiných
systémech přídejte řádku, která můľe vypadat zhruba takto:
bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120
Nyní musíte vytvořit soubor `/etc/bootptab'. Jeho struktura je velmi
podobná té, co pouľívají programy printcap(5), termcap(5) a disktab(5)
ze systému BSD. Pokud porřebujete daląí informace, podívejte se na
manuálovou stránku bootptab(5). Pokud pouľíváte CMU bootpd, musíte
rovněľ znát hardwarovou (MAC) adresu klinta.
Na druhou stranu, nastaveni BOOTP pomocí ISC dhcpd je velmi
jednoduché, protoľe dhcpd povaľuje BOOTP klienty za speciální případ
DHCP klientů. Nepotřebujete znát hardwarovou adresu klienta, pokud
nepotřebujete specifikovat některá nastavení pro kaľdého klienta
zvláą» (např. jména obrazů nebo kořenové NFS). Pokud chcete umoľnit
bootování, jednoduąe v konfiguračním souboru vloľte do bloku dané
podsítě, ve které chcete umoľnit bootování, direktivu `allow bootp'.
Potom restartujte dhcpd server pomocí `/etc/init.d/dhcpd restart'.
6.4.2. Nastaveni TFTP serveru
-----------------------------
Pokud chcete pouľívat TFTP, měli byste nejprve zjistit, zda-li je
aktivován server `tftpd'. Obvykle je tento server spouątěn pomocí
superdémona `inetd', takľe v souboru `/etc/inetd.conf' byste měli mít
řádek.
tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd -l /boot
Podívejte se do souboru `/etc/inetd.conf' a zapamatujte si název
adresáře a obrazy, jehoľ jméno je za `in.tftpd'; budeme jej dále
potřebovat. Přepínač `-l' umoľňuje některým verzím `in.tftpd'
zaznamenávat (logovat) vąechny poľadavky, které mu byly zaslány, do
systémových logů; to je vhodné zejména v situaci, kdy bootování
neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru
`/etc/inetd.conf', musíte rovněľ běľícímu procesu `inetd' sdělit, aby
obnovil svá nastavení. Na stroji z Debianem stačí spustit
`/etc/init.d/netbase reload'; na jiných systémech musíte zjistit ID
běľícího procesu `inetd' a spustit `kill -1 <inetd-pid>'.
6.4.3. Přesunutí TFTP obrazů na místo
-------------------------------------
Dále je potřeba přemístit TFTP zaváděcí obraz, který potřebujete (viz
Oddíl 5.4, `Popis souborů instalačního systému') do adresáře, ve
kterém má `tftpd' uloľeny obrazy. V Debianu to bude obvykle adresář
`/boot', v ostatních systémech `/tftpboot'. Dále musíte z toho
souboru udělat odkaz na soubor, který pouľije `tftpd' pro nabootování
konkrétního klienta. Bohuľel je jméno souboru určeno TFTP klientem a
neexistují ľádné závazné standardy.
TFTP klient bude hledat soubor <hex-ip-adresa-klienta-architektura>.
<hex-ip-adresa-klienta> se spočítá následovně: Kaľdý bajt IP adresy
klienta vyjádřete z ąestnáctkové soustavě. Pokud máte po ruce program
`bc' klidně jej pouľijte. Příkazem `obase=16' nastavíte výstup na
hexadecimální a potom uľ jen zadáte jednotlivé části IP adresy. Pro
proměnnou <architektura> vyzkouąejte různé hodnoty.
Poté co určíte jméno souboru, příkazem `ln /boot/tftpboot.img
/boot/<file-name>' vyrobíte poľadovaný odkaz.
Nyní byste měli být připraveni k nataľení systému.
_NOT YET WRITTEN_
6.4.4. Installing with TFTP and NFS Root
----------------------------------------
It is closer to "tftp install for lowmem..." because you don't want
to load the ramdisk anymore but boot from the newly created nfs-root
fs. You then need to replace the symlink to the tftpboot image by a
symlink to the kernel image (eg. linux-a.out). My experience on
booting over the network was based exclusively on RARP/TFTP which
requires all daemons running on the same server (the sparc workstation
is sending a tftp request back to the server that replied to its
previous rarp request). However linux is supporting BOOTP protocol
too but I don't know how to set it up :-(( Do it have to be documented
as well in this manual?
6.5. Nataľení systému z Rescue Floppy
-------------------------------------
Zavedení systému z Rescue Floppy je snadné - zaloľte do mechaniky
disketu a zmáčkněte _reset_ nebo počítač vypněte a zapněte.
Doporučuje se ,,úplný restart'' počítače. Měla by se rozsvítit
kontrolka přístupu k disketě a na obrazovce se objevit úvodní zpráva o
záchranné disketě zakončená výzvou `boot:'.
Při alternativním zavedení systému, postupujte podle instrukcí a
počkejte, aľ se objeví výzva `boot:'. Při instalaci z jednotky o
kapacitě menąí neľ 1,44 MB (nebo vlastně kdykoliv při instalaci z
disket) zvolte postup s ramdiskem a budete navíc potřebovat jeątě
disketu s kořenovým svazkem souborů.
Kdyľ je na obrazovce výzva `boot:' můľete si buď přečíst informace
dostupné po stisknutí funkčních kláves _F1_ aľ _F10_ nebo spustit
zavádění systému.
Jestliľe se při startu systému nepovede automaticky zpřístupnit nějaké
zařízení, pod klávesami _F4_ a _F5_ je nápověda parametrů, kterými lze
detekci zařízení upřesnit. Doplňující parametry se zadávají za volbu
metody startu oddělené mezerou. Například `linux floppy=thinkpad'.
Pokud pouze zmáčknete _Enter_, odpovídá to zaváděcí metodě `linux' bez
daląích doplňujících parametrů.
Disketa Rescue Floppy se nazývá záchranná, poněvadľ ji můľete pouľít
rovněľ v nouzovém případě, ľe by váą nainstalovaný systém někdy neąel
spustit. Doporučuje se vytvořit si tuto disketu uschovat i po zdárném
dokončení instalace. Klávesa _F3_ zobrazí informaci, jak v takovém
případě postupovat.
Po stisknutí _Enter_ se má objevit hláąení `Loading...' následované
`Uncompressing Linux...' a stránkou o hardwaru Vaąeho počítače.
Pokud budete instalovat jiným zaváděcím postupem (např. ,,ramdisk''
nebo ,,floppy''), budete vyzváni k zaloľení diskety s kořenovým
svazkem. Aľ vloľíte disketu do první mechaniky, zmáčkněte _Enter_.
(Volba floppy1 čte disketu z druhé disketové mechaniky.)
6.6. Nataľení z CD-ROM
----------------------
Nataľení z CD-ROM je jen otázkou vloľení CD-ROM do mechaniky a
restartování počítače. Systém by měl po nataľení ukázat prompt
`boot:', kde si můľete vybrat jádro a přiřadit mu parametry.
_FIXME: facts and documentation about CD-ROMs needed_
6.7. Problémy při startu systému
--------------------------------
Pokud se jádro zasekne během natahování, nerozezná připojená zařízení,
nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte
parametry jádra, kterými se zabývá Oddíl 6.1, `Parametry při
bootování'.
Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a vyzkouąíte
znovu nastartovat. Obzvláątě problematické mohou být interní modemy,
zvukové karty a zařízení Plug-n-Play.
Jestliľe máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hláące
`Checking 'hlt' instruction...', potom by mohl pomoci argument
`no-hlt', kterým zakáľete provádění tohoto testu.
Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu
<submit@bugs.debian.org>. Na začátku zprávy _musíte_ uvést
následující údaje:
Package: boot-floppies
Version: <version>
Ujistěte se, ľe <version> odpovídá verzi sady disket, které jste
zkouąeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety
nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'').
Ve vaąí zprávě by se měly objevit i následující informace:
architecture: i386
model: <výrobce a typ počítače>
memory: <velikost paměti RAM>
scsi: <typ řadiče SCSI>
cd-rom: <typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)>
network card: <typ sí»ové karty>
pcmcia: <údaje o zařízeních PCMCIA>
V závislosti na povaze chyby by mohlo být uľitečné uvést, zda
instalujete na disk IDE nebo SCSI, daląí informace jako zvuková karta,
kapacita disku a typ grafické karty.
V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních
viditelných hláąeních jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také
nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali.
-------------------------------------------------------------------------------
7. Nastavení počátečního systému programem `dbootstrap'
-------------------------------------------------------
7.1. Úvod do programu `dbootstrap'
----------------------------------
Program `dbootstrap' se spustí po zavedení instalačního systému. Má
na starost počáteční konfiguraci a instalaci ,,základního systému''.
Hlavní úlohou programu `dbootstrap' je nastavení klíčových prvků
systému. Provádí například nastavení sí»ové adresy, názvu počítače a
sí»ování obecně. Dále obstará konfiguraci ,,modulů'' - ovladačů,
které se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, sí»ové
ovladače, podporu znakových sad a periférií, které nejsou zabudovány
přímo v dodávaném jádře.
`dbootstrap' se také stará o rozdělení a naformátování disku.
Tato nastavení se provádí jako první, poněvadľ mohou být nezbytná pro
daląí instalaci.
`dbootstrap' je jednoduchá aplikace v textovém reľimu (některé systémy
nezvládají grafiku) navrľená pro maximální kompatibilitu ve vąech
moľných situacích (instalace přes sériovou linku). A opravdu se
ovládá velmi jednoduąe. Aplikace vás bude postupně vést instalací.
Pokud zjistíte, ľe jste udělali chybu, můľete se vrátit zpět a
přísluąné kroky opravit.
Program `dbootstrap' se ovládá ąipkami a klávesami _Enter_ a _Tab_.
7.1.1. Pouľívání shellu a prohlíľení logů
-----------------------------------------
Zkuąený uľivatel Unixu nebo Linuxu můľe současným stiskem _Levý
Alt-F2_ přepnout do daląí virtuální konzole, ve které běľí interpret
příkazů na bázi Bourne shellu _ash_. Levý Alt je klávesa _Alt_ nalevo
od mezerníku, _F2_ funkční klávesa v horní řadě. V tomto okamľiku
máte systém běľící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových
programů. Jejich výpis získáte příkazem `ls /bin /sbin /usr/bin
/usr/sbin'. Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, ľe
dojde k problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu,
zejména u aktivace virtuální paměti, poněvadľ instalační program
nezjistí, ľe jste tento krok provedli z vedlejąí konzole. _Levý
Alt-F1_ vás vrátí do menu. Linux poskytuje aľ 64 virtuálních konzol,
z Rescue Floppy je jich k dispozici pouze několik.
Chybová hláąení jsou přesměrována na třetí virtuální konzoli
(označovanou `tty3'). Můľete do ní přepnout stiskem _Alt-F3_ (podrľte
_Alt_ a zmáčkněte funkční klávesu _F3_), zpět do programu `dbootstrap'
se vrátíte pomocí _Alt-F1_.
Tato hláąení se navíc ukládají do souboru `/var/log/messages', který
se po instalaci zkopíruje do `/var/log/installer.log'.
7.2. ``Poznámky k verzi''
-------------------------
Na první obrazovce programu `dbootstrap' se vám ukáľí ``Poznámky k
verzi''. Uvidíte informaci o verzi pouľitého balíčku `boot-floppies'
a také se zobrazí krátký úvod pro vývojáře Debianu.
7.3. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''
----------------------------------------------------------
Moľná uvidíte hláąení ``Instalační program zjią»uje současný stav
systému a daląí instalační krok, který by se měl provést.''. Můľe
zmizet rychleji neľ ho stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi
jednotlivými kroky v menu, tato kontrola umoľňuje instalačnímu
programu `dbootstrap' pokračovat v započaté instalaci, pokud by se vám
v jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud spustíte
`dbootstrap' znovu, budete muset pouze projít volby barevné/černobílé
zobrazování, klávesnice, aktivace odkládacího oddílu a připojení dříve
inicializovaných disků, vąechna ostatní nastavení zůstanou uchována.
V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka
instalace systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou
aktualizovat a ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes
napsal v časopisu Linux Journal (http://www.linuxjournal.com/), ľe
instalaci Debianu by zvládlo _kuře_. (Myslel klováním do klávesy
_Enter_). První poloľka v menu je totiľ vľdy daląí krok, který máte
provést, podle aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Daląí''
a tím je teď ``Konfigurovat klávesnici''.
7.4. ``Konfigurovat klávesnici''
--------------------------------
Ujistěte se, ľe je zvýrazněné ``Daląí'' a klávesou _Enter_ přejděte do
menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající Vaąemu
národnímu prostředí nebo blízkou, pokud poľadované rozloľení
klávesnice v menu není. Po instalaci systému si můľete vybrat ze
ąirąího spektra klávesnic programem `kbdconfig'.
Přesuňte ąipkami zvýraznění na vaąí volbu klávesnice a zmáčkněte
_Enter_. ©ipky jsou ve vąech klávesnicích na stejném místě.
Jestliľe instalujete bezdiskovou stanici, přeskočte několik daląích
kroků ohledně nastavení disku či diskových oblastí (protoľe ľádné
nemáte). V tomto případě přejděte aľ ke kroku Oddíl 7.14,
```Konfigurovat sí»''', po jehoľ provedení budete vyzváni k připojení
kořenové NFS oblasti (Oddíl 7.10, ```Připojit zinicializovaný
oddíl''').
7.5. Preload Drivers
--------------------
V určitých neobvyklých situacích byste mohli chtít přednahrát moduly
jádra z diskety. Avąak větąinou můľete tento krok přeskočit a místo
toho přejít k ``Volitelné''.
7.6. Poslední varování
----------------------
Říkali jsme vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází
chvíle, kdy si můľete nechtěně smazat data, máte poslední ąanci
zazálohovat starý systém. Pokud jste neprovedli kompletní zálohu,
vyjměte disketu z mechaniky, resetujte systém a spus»te zálohování.
7.7. ``Rozdělit pevný disk''
----------------------------
Nemáte-li zatím rozdělený disk s oddíly pro Linux a virtuální pamě»,
jak popisuje Oddíl 4.6, `Rozdělení disku před instalací Debianu',
daląí krok vás přivede do menu ``Rozdělit pevný disk''. S
připravenými oddíly přejděte ``Daląí'' k inicializaci odkládacího
prostoru ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'', na systémech s
nedostatkem paměti přeskočte i tento krok, nebo» odkládací prostor jiľ
pouľíváte. Nezáleľí, kam vás zavede ``Daląí'', pokračovat můľete v
``Rozdělit pevný disk'', ke kterému přejdete pomocí ąipky.
Menu ``Rozdělit pevný disk'' vám nabídne disky k rozdělení a spustí
program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit
alespoň jeden oddíl ,,Linux native'' (typ 83) a nejspíą budete chtít
vytvořit i oddíl ,,Linux swap'' (typ 82) pro virtuální pamě».
Podrobné informace jsou v Kapitola 4, `Poznámky k rozdělování disku'.
K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą
typ počítače jsou k dispozici:
`fdisk'
Původní program na správu oddílů na disku, přečtěte si fdisk
manual page (fdisk.txt)
`cfdisk'
Program na správu oddílů na disku, má snadné ovládání. Popis je
v cfdisk manual page (cfdisk.txt)
Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete
``Rozdělit pevný disk''. Pokud se vám tento program nezamlouvá,
ukončete ho, přepněte se na druhou konzoli (tty2) a ručně spus»te
poľadovaný program (i s případnými argumenty). V takovém případě
přeskočte krok ``Rozdělit pevný disk''.
Doporučujeme vytvoření oddílu pro virtuální pamě», ale jestli máte víc
neľ 12MB paměti RAM a budete trvat na svém, instalace je moľná i bez
ní. Potom zvolte ``Pokračovat bez odkládacího oddílu''.
Nezapomeňte označit oddíl s kořenovým svazkem souborů jako
,,aktivní''.
7.8. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''
--------------------------------------------------
Tato poloľka bude daląí krok po rozdělení disku. Vaąe moľnosti jsou
inicializovat a aktivovat nový oddíl pro virtuální pamě», aktivovat
dříve inicializovaný oddíl nebo pokračovat bez virtuální paměti. Vľdy
je moľné oddíl virtuální paměti znovu inicializovat, takľe pokud si
nejste jisti, jak pokračovat, zvolte ``Inicializovat a aktivovat
odkládací oddíl''.
Daląí krok je aktivace virtuální paměti ve ``Vyberte oddíl, který se
má zaktivovat jako odkládací zařízení.''. Program by vám měl
nabídnout k aktivaci oddíl připravený jako odkládací prostor.
Zmáčkněte _Enter_.
Na závěr potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zničí veąkerá
data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je vąe v
pořádku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spuątění programu blikat.
7.9. ``Inicializovat linuxový oddíl''
-------------------------------------
Daląí menu bude ``Inicializovat linuxový oddíl''. Pokud tomu tak
není, nedokončili jste rozdělení disku nebo jste vynechali něco v
přípravě oddílu pro virtuální pamě».
Můľete inicializovat oddíl pro Linux nebo připojit souborový systém
inicializovaný dříve. Program `dbootstrap' _neprovede_ upgrade starąí
instalace, aniľ by jí nepřepsal. Chcete-li nedestruktivně přejít k
novějąí verzi Debianu, program `dbootstrap' nepotřebujete - přečtěte
si pokyny k upgradu
(http://www.debian.org/releases/2.2/i386/release-notes/).
Pokud pro instalaci chcete pouľít část disku, která není prázdná, měli
byste jí inicializovat, čímľ také smaľete její dřívějąí obsah. Dále
musíte inicializovat oddíly, které jste vytvořili dříve při dělení
disku. Asi jediným důvodem pro volbu ,,mount a partition without
initializing it'' (připojte oddíl bez inicializace) můľe být
pokračovat v nedokončené instalaci ze stejné sady instalačních disket.
Zvolením poloľky ``Inicializovat linuxový oddíl'' připravíte a
připojíte oddíl na souborový systém `/'. První oddíl, který připojíte
nebo inicializujete, bude přístupná jako `/' - nazývá se ,,root''
(hlavní, kořenový svazek souborů).
V tomto okamľiku budete dotázáni, jestli se má zachovat ``Zachovat
kompatibilitu s jádry před řadou 2.2?''. Zvolíte-li ``Ne'' nebudete
moci pouľívat Linuxová jádra řady 2.0 nebo starąí, protoľe souborové
systémy budou pouľívat některá vylepąení nepodporovaná v jádrech 2.0.
Pokud víte, ľe nikdy nebudete pouľívat jádra 2.0 a dřívějąí, můľete
odpovědí ``Ne'' získat některá drobná vylepąení. Z pohledu zpětné
kompatibility je zde standardně nastaveno ``Ano''.
Dále vám bude nabídnuto provést otestování disku na výskyt ąpatných
bloků. Standardně se tato volba přeskakuje, protoľe kontrola můľe
zabrat dosti času a navíc se řadiče moderních disků o ąpatné bloky
starají samy. Pokud si nejste jisti kvalitou svého disku, nebo máte
starąí počítač, je lepąí tuto kontrolu provést.
Daląí dotazy jsou pouze potvrzovací. Protoľe inicializování oblasti
zničí vąechna data na ní umístěná, dobře si odpověď rozmyslete.
Následně budete informováni, ľe oblast se připojuje jako `/'. (Ve
skutečnosti se připojí jako `/target' a teprve po restartu do systému
se připojí jako `/'.)
Po připojení oddílu `/', poloľka ``Daląí'' bude ``Instalovat jádro a
moduly operačního systému'', pokud uľ nemáte něco z instalace hotovo.
Pomocí ąipek můľete připravit nebo připojit daląí části disku,
jestliľe existují. Na tomto místě inicializujte a připojte oddíly pro
`/boot', `/var', `/usr' a jiné, které jste vytvořili dříve.
7.10. ``Připojit zinicializovaný oddíl''
----------------------------------------
Alternativou k Oddíl 7.9, ```Inicializovat linuxový oddíl''' je
poloľka ``Připojit zinicializovaný oddíl''. Vyuľijete ji při obnovení
předeąlé nedokončené instalaci, nebo pokud připojujete oblasti, které
uľ byly inicializovány, nebo které obsahují data, která byste chtěli
zachovat.
Pokud instalujete bezdiskovou stanici, nastal okamľik, kdy připojíte
kořenovou oblast ze vzdáleného NFS serveru. Cestu k serveru zadejte
normální NFS syntaxí, konkrétně:
`<server-name-or-IP>:<server-share-path>'. Pokud potřebujete připojit
daląí souborové systémy, můľete to udělat teď.
Pokud jste jeątě nenastavili sí» podle Oddíl 7.14, ```Konfigurovat
sí»''', tak výběr instalace přes NFS vás k tomu vyzve automaticky.
7.11. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''
------------------------------------------------------
Daląí krok je instalace jádra a modulů do systému.
Z nabídnutého seznamu vyberte vhodné zařízení, ze kterého budete
instalovat jádro a moduly operačního systému. Nezapomeňte, ľe můľete
pouľít libovolné z dostupných zařízení a ľe nejste omezeni na pouľití
stejného média, se kterým jste začínali (viz Kapitola 5, `Postupy při
instalaci Debianu').
Nabízené moľnosti se mohou liąit v závislosti na hardwaru, který
`dbootstrap' naąel. Pokud instalujete ze sady oficiálních CD,
software by měl automaticky vybrat správnou volbu.
Pro instalaci z lokálního souborového systému zvolte ,,harddisk'',
pokud zařízení zatím není připojeno, nebo ,,mounted'' pro jiľ
připojené zařízení. V obou případech budete dotázáni na ``Vybrat
cestu k archivu'', coľ je adresář na disku, kam jste uloľili
poľadované instalační soubory, probírané v Oddíl 6.3, `Zavádění
systému z pevného disku'. Pokud máte lokální zrcadlo Debianího
archivu, můľete ho pouľít. Cesta bývá obvykle `/archive/debian'.
(Archív je charakteristický adresářovou strukturou
`debian/dists/stable/main/disks-i386/current'). Cestu můľete zadat
ručně, nebo pouľitím tlačítka `<...>' můľete procházet adresářovým
stromem.
Pokud tedy instalujete z lokálního disku nebo podobného média (NFS),
budete vyzváni pro zadání cesty k adresáři obsahujícímu potřebné
soubory. Můľete se podívat na tty3 (viz Oddíl 7.1.1, `Pouľívání
shellu a prohlíľení logů') kde `dbootstrap' zaznamená umístění
hledaných souborů.
Jestliľe se objeví volba ,,default'', měli byste ji vyuľít. V opačném
případě zkuste moľnost ,,list'' a nechte `dbootstrap', aby se sám
pokusil soubory najít. (Coľ můľe být pomalé, zejména na NFS). Jako
poslední moľnost pouľijte volbu ,,manual'' a zadejte cestu ručně.
Instalace z disket vyľaduje diskety Rescue Floppy (kterou máte patrně
v mechanice) a Driver Floppies.
Jestliľe chcete instalovat jádro a moduly ze sítě, můľete to udělat
výběrem volby ,,network'' (HTTP) nebo ,,nfs''. Vaąe sí»ová rozhraní
musí být podporována standardním jádrem (viz Oddíl 2.4, `Ostatní
zařízení'). Pokud se nabídka ,,nfs'' neobjeví, musíte vybrat
``Zruąit'', vrátit se zpět, vybrat krok ``Konfigurovat sí»'' (viz
Oddíl 7.14, ```Konfigurovat sí»''') a poté znovu spustit tento krok.
7.11.1. NFS
-----------
Zvolte nabídku ,,nfs'' a zadejte jméno a adresu svého NFS serveru. Za
předpokladu, ľe jste na NFS server na správné místo umístili obrazy
disket Rescue Floppy a Driver Floppies, budou tyto soubory dostupné
pro instalaci jádra a modulů. Souborový systém NFS bude připojen pod
`/instmnt'. Umístění souborů vyberte stejně jako pro metody
,,harddisk'' nebo ,,mounted''.
7.11.2. Network
---------------
Vyberte moľnost ,,network'' a sdělte `dbootstrap'u URL a cestu k
Debianímu archivu. Standardní volba větąinou funguje dobře a v kaľdém
případě je správná alespoň cesta (pro libovolné oficiální zrcadlo
Debianu), takľe stačí změnit adresu serveru. _...this sentence isn't
finished..._
7.11.3. NFS Root
----------------
Pokud instalujete bezdiskovou stanici, měli byste jiľ mít sí»
nastavenou podle Oddíl 7.14, ```Konfigurovat sí»'''. Instalační
systém by vám měl nabídnout instalaci jádra a modulů z NFS.
Pokračujete metodou ,,nfs'' popsanou výąe.
Pro jiná instalační média mohou být vyľadovány daląí kroky.
7.12. ``Konfigurovat podporu PCMCIA''
-------------------------------------
``Konfigurovat podporu PCMCIA'' je alternativní krok, předcházející
``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''. Slouľí ke konfiguraci
podpory PCMCIA.
Pokud máte zařízení PCMCIA, ale nepotřebujete je k instalaci systému,
můľete nastavení odloľit a vrátit se k němu po dokončení instalace.
Jestliľe při instalaci budete pouľívat např. sí»ovou kartu na
rozhraní PCMCIA, je nutné konfiguraci provést nyní, jeątě před
nastavením sítě.
V případě, ľe PCMCIA potřebujete, zvolte ``Konfigurovat podporu
PCMCIA''. Odpovězte, jaký máte typ řadiče PCMCIA. Větąinou se jedná
o `i82365'. Daląí moľnost je `tcic', přesné označení by měl uvést
výrobce v dokumentaci k notebooku. Následující políčka asi ponecháte
nevyplněná a pokud zařízení nebude pracovat, podívejte se do Linux
PCMCIA HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/PCMCIA-HOWTO.html), jaké
hodnoty zadat pro konkrétní zařízení.
Ve výjimečných případech je třeba provést úpravu souboru
`/etc/pcmcia/config.opts'. Přepněte do druhé virtuální konzole
stiskem _Left Alt-F2_ a upravte soubor. Potom zvolte novou
konfiguraci PCMCIA nebo do jádra znovu nahrajte moduly pomocí příkazů
`insmod' a `rmmod'.
Aľ budete mít zařízení úspěąně nakonfigurované, vra»te se k nastavení
ovladačů zařízení, které popisuje daląí kapitola.
7.13. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
-------------------------------------------------
Vyberte nabídku ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' a
vyhledejte zařízeni, která máte v počítači. Nastavte jejich pouľívání
a systém bude tyto moduly automaticky nahrávat při kaľdém zavádění.
V tomto bodě není potřeba konfigurovat vąechna zařízení, stačí se
zaměřit na ta, která jsou nutná pro nainstalování základního systému.
Můľe jít o ovladače sí»ové karty nebo o přístup na různé souborové
systémy.
Aľ bude systém nainstalovaný, konfiguraci modulů lze kdykoliv změnit
programem `modconf'.
7.14. ``Konfigurovat sí»''
--------------------------
Konfigurace se provádí i na systémech bez sítě. V takovém případě
stačí vyplnit název počítače v ``Vybrat hostitelský název'' a záporně
odpovědět na otázku ,,is your system connected to a network?'', zda je
počítač připojen k síti.
Na sí»ovém systému je třeba znát údaje uvedené v Oddíl 3.2, `Dále
budete potřebovat'. Konfiguraci sítě _neprovádějte_, pokud jako
primární připojení počítače k síti chcete pouľít PPP.
Program `dbootstrap' vás vyzve k vyplnění údajů z Oddíl 3.2, `Dále
budete potřebovat'. Na závěr shrne zadané informace a poľádá o jejich
potvrzení. Dále zadejte primární sí»ové zařízení pro sí»ové spojení.
Obvykle se jedná o ,,eth0'' (první Ethernet zařízení). Na notebooku
to pravděpodobně bude ,,pcmcia''.
Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je
bitovým součinem adresy IP a sí»ové masky. Pokusí se odhadnout
vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového
doplňku sí»ové masky. Odhadne, ľe gateway zprostředkovává i DNS.
Pokud nějaký údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou
hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit editací
souboru `/etc/init.d/network'.
7.15. ``Instalovat základní systém''
------------------------------------
Zvolte poloľku ``Instalovat základní systém''. Dostanete nabídku
zařízení, ze kterých je moľné načíst základní systém. Vyberte
zařízení, pro které jste se rozhodli.
Pokud zvolíte instalaci ze souborového systému na pevném disku nebo z
CD-ROM, budete poľádáni o cestu k souboru
http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/base2_2.tgz
. pokud pouľíváte oficiální média, přednastavená hodnota by měla být
v pořádku. V opačném případě vepiąte cestu k základnímu systému
(cesta je relativní k přípojnému bodu média). Stejně jako u kroku
``Instalovat jádro a moduly operačního systému'' můľete nechat
`dbootstrap', aby si soubor naąel sám, nebo zadat cestu ručně.
Při instalaci z disket vás program `dbootstrap' vyzve k postupnému
vloľení disket. Při chybě čtení z diskety budete muset vytvořit
náhradní disketu a znovu začít instalaci základního systému. Po
úspěąném načtení vąech disket, systém tyto soubory nainstaluje. Na
pomalém počítači to bude trvat asi 10 minut.
Pro instalaci základního systém z NFS, vyberte volbu NFS a budete
vyzváni k zadání serveru, sdíleného disku na serveru a podadresáře,
kde se nachází
`http://http.us.debian.org/debian/dists/potato/main/disks-i386/current/base2_2.tgz'.
Při problémech s přístupem na server si ověřte, zda systémový čas na
serveru zhruba odpovídá nastavení vaąeho počítače. Systémové hodiny
lze přizpůsobit na `tty2' příkazem `date'. Nápovědu k tomuto programu
najdete v manuálu date(1).
7.16. ``Konfigurovat základní systém''
--------------------------------------
Nyní, kdyľ máte na disku vąechny soubory základního systému, zbývá
provést pár nastavení - vyberte z menu poloľku ``Konfigurovat základní
systém''.
Zadejte časové pásmo. Existuje několik způsobů, jak toho docílit. V
okně ``Adresáře:'' lze například zadat zemi případně kontinent, čímľ
se zúľí nabídka a snadněji vyberete zemi, oblast nebo stát z moľností
v okně ``Časová pásma:''.
Potom odpovězte, jak se mají nastavit hardwarové hodiny počítače -
máte dvě moľnosti, nastavit místní čas nebo čas na poledníku v
Greenwich (GMT). Pro systém, kde běľí pouze Linux nebo jiný Unix,
vyberte GMT (tzn. ``Ano''), pokud máte nainstalované i jiný operační
systém, vyberte místní čas (``Ne''). Unix a Linux udrľují na
systémových hodinách čas podle GMT a softwarově převádí na čas v
místním časovém pásmu. Tak lze sledovat přechody na zimní a letní
čas, přestupné roky a dokonce uľivatelé připojení k vaąemu systému z
jiného časového zóny si mohou nastavit své časové pásmo. Budete-li
mít čas nastaven na GMT, systém bude sám ve správné dny měnit čas z
letního na zimní a naopak.
7.17. ``Startovat Linux přímo z pevného disku''
-----------------------------------------------
Jestliľe se rozhodnete, aby se systém zaváděl přímo z pevného disku, a
_neinstalujete_ na bezdiskovou stanici, instalační systém se vás
zeptá, zda má instalovat MBR (master boot record). Nepouľíváte-li
boot manaľer (patrně nepouľíváte, jestli nevíte, oč se jedná) a na
počítači nemáte daląí operační systém, odpovězte na tyto otázku
``Ano''. Pozn. odpovědí ``Ano'' například znemoľníte start systému
DOS. Buďte opatrní a přečtěte si Oddíl 8.3, `Reaktivace DOS a
Windows'. Po odpovědi ``Ano'' bude následovat otázka, zda se má Linux
po zapnutí počítače automaticky zavádět z pevného disku. Tím se
nastaví oddíl obsahující Linuxovou root oblast na _aktivní_ a bude se
z něj načítat operační systém.
Zavádění více operačních systémů na jednom počítači je stále něco jako
černá magie. Tento dokument se ani nesnaľí pokrýt vąechny moľné
zavaděče, které se liąí na jednotlivých architekturách a dokonce i na
subarchitekturách. Měli byste si dobře prostudovat dokumentaci vaąeho
zavaděče a pamatujete: třikrát měř a jednou řeľ.
Standardní zavaděč na i386 je ,,LILO''. Je to komplexní program
nabízející hodně moľností, včetně zavádění DOSu, NT a OS/2. Pokud
máte nějaké speciální poľadavky, prostudujte si adresář
`/usr/doc/lilo/' a nezapomeňte na zajímavý dokument LILO mini-HOWTO
(http://www.linuxdoc.org/HOWTO/mini/LILO.html).
Nyní můľete tento krok přeskočit a nastavit aktivní oblast později
linuxovým `fdisk'em nebo programy, které to umoľňují.
Pokud něco uděláte ąpatně a nebudete moci natáhnout DOS, budete muset
nastartovat z DOSové zaváděcí diskety a příkazem `fdisk /mbr' přepsat
MBR (master boot record) na standardní hodnoty. To ale znamená, ľe
budete muset najít jinou cestu, abyste se dostali zpět do Debianu!
Detailnějąí informace jsou v Oddíl 8.3, `Reaktivace DOS a Windows'.
Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního
disku evidentně nebude nejsmysluplnějąí volba - tento krok přeskočte.
7.18. ``Vytvořit startovací disketu''
-------------------------------------
Zaváděcí disketu byste si měli připravit i v případě, ľe systém chcete
startovat z pevného disku. Zavedení systému z diskety bude jistě
fungovat i v případě, ľe doąlo k chybě v nastavení startu systému z
pevného disku. Zvolte ``Vytvořit startovací disketu'' a zaloľte do
mechaniky prázdnou disketu. Zkontrolujte, ľe není chráněná proti
zápisu, nebo» instalační program ji zformátuje a zapíąe. Označte si,
ľe se jedná o Vaąi zaváděcí disketu a nastavte na ní ochranu proti
zápisu.
7.19. Okamľik pravdy
--------------------
Teď přichází chvíle _zahoření_ systému, co bude následovat, kdyľ
systém poprvé spustíte. Vyjměte disketu z mechaniky a zvolte poloľku
``Restartovat systém''.
Jestliľe Linux z disku nenaběhne, zkuste to znovu z vaąeho
instalačního média (například z Rescue Floppy) nebo zaloľte vaąi
vlastní zaváděcí disketu (pokud jste ji vytvořili) a zmáčkněte Reset.
Pokud _nepouľíváte_ vaąi Debianí zaváděcí disketu, pravděpodobně
budete muset při startu přidat nějaké parametry. Například při
pouľití Rescue Floppy musíte specifikovat `rescue root=<root>', kde
<root> je vaąe kořenová oblast (např. ,,/dev/sda1'').
Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při bootu z
instalační diskety plus některá nová hláąení.
7.20. Nastavení rootova hesla
-----------------------------
Účet _root_ je účtem pro _superuľivatele_, na kterého se nevztahují
bezpečnostní omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte
správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou.
Uľivatelská hesla by měla být sestavena ze 6 aľ 8 písmen, obsahovat
malá a velká písmena včetně daląích znaků (jako % ; ,). Speciální
pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný
účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav,
jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout.
Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského
účtu, buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto
heslo prozrazovat! Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více
spolu-administrátorů.
7.21. Vytvoření uľivatelského účtu
----------------------------------
Systém vás vyzve k vytvoření uľivatelského účtu (účet je právo k
pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo). Tento
účet byste měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo řečeno,
_nepouľívejte_ účet superuľivatele pro běľné úkoly.
Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a mohla
by si vyľádat novou instalaci systému. (Nezapomeňte, na rozdíl od
některých operačních systémů se nepředpokládá, ľe by někdy bylo nutné
systém GNU/Linux přeinstalovat). Daląím důvodem je moľnost, ľe vám
můľe být nastrčen program nazývaný _trojský kůň_, který zneuľije práv,
jeľ jako root máte, a naruąí bezpečnost vaąeho systému. Kvalitní
knihy o administraci unixového operačního systému vám jistě podrobněji
osvětlí danou problematiku. Jestliľe v Unixu začínáte, uvaľte četbu
na toto téma.
Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně. Například,
pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet ,,novak'',
,,jnovak'' nebo ,,jn''.
7.22. Podpora stínových hesel (Shadow Password)
-----------------------------------------------
Následně se vás systém zeptá, zda chcete povolit pouľívání stínových
hesel. Stínová hesla jsou prostředkem k zabezpečení systému. Systémy
bez stínových hesel uchovávají uľivatelská hesla v zaąifrované podobě
v souboru `/etc/passwd' přístupném vąem uľivatelům. Tento soubor musí
zůstat čitelný, poněvadľ obsahuje důleľité informace o uľivatelích,
například jak se mají převádět uľivatelská jména na odpovídající
číselné hodnoty. Kdokoliv, kdo získá soubor `/etc/passwd', se můľe
pokusit útokem hrubou silou (automatizované zkouąení vąech moľných
kombinací) odhalit, jaká hesla mají uľivatelé systému.
Pokud povolíte pouľití stínových hesel, hesla budou se budou uchovávat
v souboru `/etc/shadow', který _není_ čitelný, přístup k němu má pouze
root. Vřele doporučujeme stínová hesla pouľívat.
Na shadow password můľete systém převést i později programem
`shadowconfig'. Po instalaci najdete postup v souboru
`/usr/share/doc/passwd/README.debian.gz'.
7.23. Odstranění podpory PCMCIA
-------------------------------
Jestliľe nebudete vyuľívat zařízení PCMCIA, můľete v tomto bodě jejich
podporu odstranit. Pročistí se tím zavádění systému a také budete mít
snaząí pozici při přípravě vlastního jádra. Podpora PCMCIA vyľaduje
větąí soulad mezi verzemi ovladačů pro PCMCIA, modulů jádra a samotným
jádrem.
7.24. Výběr a instalace profilů
-------------------------------
Program vám nyní předloľí nabídku připravených softwarových profilů.
Při instalaci si vľdy můľete balík po balíku určit, co se má
instalovat - k tomu slouľí program `dselect'. Projít vąechny programy
vám pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete vybírat z 3900
balíků!
Z tohoto důvodu vám raději nabízíme _profily_ nebo _zadání_.
_Zadáním_ se myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. Můľete
volit několik z předpřipravených zadání, například ,,Programování v
jazyku Perl'', ,,Tvorba dokumentů ve formátu HTML'', ,,Zpracování
čínských textů''. _Profil_ je hlavní poslání vaąeho počítače, můľe se
jednat třeba o ,,sí»ový server'' nebo ,,uľivatelskou stanici''.
Narozdíl od _zadání_ lze zvolit jen jeden _profil_.
Pokud spěcháte, zvolte si jeden z připravených profilů. Máte-li více
času, zvolte ,,Custom profile'' a z nabídky zadání si připravíte
vlastní profil. Chcete-li přesně určit, co se má nainstalovat,
přeskočte tuto volbu a vyberte si balíky programem `dselect'. Tato
konfigurace je časově nejnáročnějąí.
Brzy vstoupíte do programu `dselect'. Jestliľe jste provedli výběr
balíků, zapamatujte si, ľe v něm musíte přeskočit volbu ,,Select'',
poněvadľ sadu balíků k instalaci jste si jiľ zvolili.
Upozornění: uvedená velikost zadání je součet velikostí vąech balíků,
které jsou v zadání obsaľeny. Dvě různá zadání mohou obsahovat stejné
balíky, pokud je obě zvolíte, skutečné poľadavky na diskový prostor
budou menąí neľ součet velikostí obou zadání.
Aľ připravíte účet superuľivatele a osobní účet, spustí se program
`dselect'. V dselect Tutorial (dselect-beginner.html) jsou informace,
které byste měli znát předtím, neľ `dselect' začnete pouľívat.
`dselect' slouľí k výběru balíků, které se nainstalují na váą systém.
Pokud máte v počítači CD s distribucí Debianu nebo jste připojeni na
Internet, můľete v instalaci hned pokračovat. Jinak program ukončete
a spus»te ho znovu později, aľ si obstaráte balíky s programy.
Program `dselect' je nutné spustit jako superuľivatel.
7.25. Přihláąení do systému
---------------------------
Po ukončení programu `dselect' se setkáte s výzvou k zalogování.
Přihlaąte se na svůj osobní účet. Systém je připraven k pouľívání.
7.26. Nastavení PPP
-------------------
Pozn.: Instalujete-li z CD-ROM nebo máte-li přímé připojení k síti,
můľete tento oddíl bez obav přeskočit. Instalační systém se vás na
tyto informace zeptá jenom kdyľ sí» jeątě nebyla nakonfigurována.
Základní systém obsahuje balík `ppp'. Ten vám umoľní připojení k
zprostředkovateli Internetu protokolem PPP. Uvedeme zde postup pro
nastavení připojení. Na zaváděcích discích se nachází program
`pppconfig', který vám pomůľe PPP nastavit. Název pro připojení, na
který se program zeptá, uveďte ,,provider''.
Doufáme, ľe s pomocí programu `pppconfig' snadno spojení nastavíte.
Pokud by se vám to nepodařilo, následují podrobnějąí pokyny.
Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlíľení a editace
souborů v Linuxu. K zobrazení obsahu souboru pouľívejte programy
`more' nebo `zmore' pro komprimované soubory s koncovkou `.gz'.
Například soubor `README.debian.gz' si můľete prohlédnout příkazem
`zmore README.debian.gz'. Základním systém obsahuje dva editory: `ae'
(má jednoduché ovládání ale nezvládá mnoho funkcí) a `elvis-tiny'
(omezený klon `vi'). Později si samozřejmě můľete doinstalovat daląí
editory a prohlíľeče, jako třeba `nvi', `less' a `emacs'.
V souboru `/etc/ppp/peers/provider' nahraďte ,,/dev/modem'' řetězcem
,,/dev/ttyS<#>'', kde <#> značí číslo sériového portu. V Linuxu se
porty označují čísly od 0, takľe první sériový port (`COM1') odpovídá
`/dev/ttyS0'. Dále upravte soubor `/etc/chatscripts/provider', kam
vloľíte telefonní číslo ke zprostředkovateli Internetu, uľivatelské
jméno a heslo. Ponechte '\q' v úvodu hesla, zabraňuje zapisování
hesla do souborů se záznamem spojení.
Mnozí zprostředkovatelé pouľívají PAP nebo CHAP místo ověření
uľivatele v textovém reľimu. Daląí pouľívají oba druhy. Jestliľe váą
poskytovatel poľaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat jiným
způsobem. Změňte na komentář vąe za vytáčecí sekvencí (začíná ATDT) v
`/etc/chatscript/provider'. Upravte `/etc/ppp/peers/provider' podle
návodu uvedeného výą a připojte `user <jmeno>', kde <jméno> je vaąe
uľivatelské jméno u zprostředkovatele připojení. Dále editujte soubor
`/etc/ppp/pap-secrets' nebo `/etc/ppp/chap-secrets' a doplňte do něj
heslo.
Do souboru `/etc/resolv.conf' jeątě doplňte číselnou adresu DNS u
vaąeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru `/etc/resolv.conf'
jsou v následujícím formátu `nameserver <xxx.xxx.xxx.xxx>' kde <x>
znamenají čísla v IP adrese. Případně byste mohli do souboru
`/etc/ppp/peers/provider' přidat moľnost `usepeerdns', čímľ zapnete
automatický výběr vhodných DNS serverů podle nastavení hostitelského
počítače.
Pokud váą poskytovatel pouľívá standardní přihlaąovací proceduru, mělo
by být vąe připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod
uľivatelem root příkazem `pon' a jeho průběh se sleduje pomocí `plog'.
Odpojení se provede pomocí `poff'.
Pro daląí informace o pouľívání PPP v Debianu si přečtěte
`/usr/share/doc/ppp/README.Debian.gz'.
7.27. Instalace zbytku systému
------------------------------
O tom, jak doinstalovat zbytek systému, pojednává dokument dselect
Tutorial (dselect-beginner.html). Pokud pouľíváte přednastavené
profily podle Oddíl 7.24, `Výběr a instalace profilů', nezapomeňte v
`dselect'u vynechat krok ,,Select''.
-------------------------------------------------------------------------------
8. Daląí kroky
--------------
8.1. Začínáte se systémem UNIX
------------------------------
Jestliľe se systémem Unix začínáte, moľná budete mít zájem přečíst si
dostupnou literaturu. V Unix FAQ
(ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/) najdete
odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také
na User-Friendly Unix FAQ
(http://www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm).
Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation
Project (LDP) (http://www.linuxdoc.org/) je shromáľděno velké mnoľství
elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se
Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat lokálně, stačí
nainstalovat jeden z balíků `doc-linux-html' (HTML verze) nebo
`doc-linux-text' (ASCII verze), dokumenty budou v `/usr/doc/HOWTO'. V
balících jsou dostupné rovněľ překlady některých návodů.
Česky vyąly knihy:
1. Michal Brandejs (http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/): _UNIX -
Linux._ Kniha je určena pro začínající uľivatele Linuxu a systémů
UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska
uľivatele. Vydala Grada (http://www.grada.cz).
2. Pavel Satrapa (http://www.kin.vslib.cz/~satrapa): Linux -
Internet Server
(http://www.kin.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html).
Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci
základních sí»ových sluľeb a podobně.
3. Matt Welsh: Pouľíváme Linux. Překlad knihy _Running Linux_.
Vydal Computer Press (http://www.cpress.cz/).
Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.
8.2. Orientace v Debianu
------------------------
Debian se v liąí od ostatních distribucí Linuxu. I kdyľ jste jiľ s
Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje,
abyste si systém udrľeli v pořádku. Tato kapitola vám pomůľe se v
Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.
Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém
je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o
adresáře:
* `/usr' (vyjma `/usr/local')
* `/var' (vyjma `/var/local')
* `/bin'
* `/sbin'
* `/lib'
Například kdyľ nahradíte program `/usr/bin/perl', nejspíą bude vąe
fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku `perl' o své úpravy
přijdete. Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do
stavu ''hold''.
8.3. Reaktivace DOS a Windows
-----------------------------
Po instalaci základního systému a zapsání zavaděče do _Master Boot
Record_ budete schopni zavést Linux, ale pravděpodobně nic jiného. To
závisí na tom, co jste zvolili během instalace. Tato kapitola
popisuje jak můľete znovu aktivovat původní systémy, takľe budete
znovu moci zavádět DOS nebo Windows.
`LILO' je zavaděč, kterým můľete zavádět i některé jiné operační
systémy neľ je Linux. Zavaděč se konfiguruje souborem
`/etc/lilo.conf'. Po kaľdé editaci tohoto souboru musíte spustit
program `lilo', aby se provedené změny pouľily.
Důleľité jsou části souboru `lilo.conf' obsahující klíčová slova
`image' a `other' a vąechny následující řádky. Pouľívají se k popsání
operačního systému, který má `LILO' natáhnout. Takový záznam můľe
obsahovat jádro (`image'), kořenovou oblast (`root'), upřesňující
parametry jádra, atd. stejně jako popis k zavedení jiného,
nelinuxového (`other') operačního systému. Tato klíčová slova mohou
být pouľita více neľ jednou. Pořadí záznamů v konfiguračním souboru
je důleľité, protoľe určuje systém, který bude nataľen automaticky po
určité době (`delay') za předpokladu, ľe `LILO' nebylo zastaveno
klávesou _shift_.
Ihned po instalaci Debianu je systém nakonfigurován pro automatické
zavádění programem `LILO'. Jestliľe chcete natáhnout jiné linuxové
jádro, musíte změnit soubor `/etc/lilo.conf' a přidat následující
řádky:
image=/boot/vmlinuz.new
label=new
append="mcd=0x320,11"
read-only
Pro základní nastavení postačují první dva řádky. Jestliľe chcete
vědět víc o ostatních klíčových slovech, podívejte se do dokumentace k
programu `LILO' (v adresáři `/usr/share/doc/lilo/'). Nejdůleľitějąí
soubor je `Manual.txt'. Pokud jste nedočkaví, bude rychlejąí si
projít manuálové stránky lilo.conf(5) pro přehled klíčových slov a
lilo(8) pro popis instalace nové konfigurace do zaváděcího sektoru.
Poznamenejme, ľe v systému Debian GNU/Linux jsou dostupné i jiné
zavaděče, jako třeba GRUB (balíček `grub'), CHOS (balíček `chos'),
Extended-IPL (balíček `extipl'), loadlin (balíček `loadlin') a daląí.
8.4. Daląí dokumentace
----------------------
Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve `man
<program>' a `info <program>'.
Uľitečné informace najdete v adresáři `/usr/doc'. Zajímavé dokumenty
jsou v podadresářích `/usr/doc/HOWTO' a `/usr/doc/FAQ'.
Debian web site (http://www.debian.org/) obsahuje velké mnoľství
dokumentace o Debianu. Hlavně se podívejte na Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/) a prohledejte Debian Mailing List
Archives (http://lists.debian.org/). Komunita okolo Debianu si
navzájem pomáhá (users for users), takľe pokud se chcete přihlásit k
některému z Debianích mailing listů, podívejte se na Mail List
Subscription (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).
8.5. Kompilace nového jádra
---------------------------
Proč byste si mohli chtít připravit nové jádro? Obvykle nejde o
nutnost, poněvadľ jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině
počítačů. Nové jádro můľe být uľitečné v následujících situacích:
* potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální
nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne
* ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou
sluľbu (např. Advanced power management, SMP)
* chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte
start systému a uąetříte pamě». (neaktivní části jádra nelze
odloľit na disk).
* chcete jádro roząířit o nějakou funkci (např. firewall).
* chcete jádro z vývojové řady.
* chcete udělat dojem na známé, vyzkouąet něco nového.
Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek.
Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky:
`kernel-package', `kernel-source-2.2.19' (aktuální verze v době vzniku
dokumentu), `fakeroot' a daląí, které jiľ máte patrně nainstalované
(úplný seznam je v souboru `/usr/doc/kernel-package/README.gz').
Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domíváme se, ľe s
vyuľitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąąí a je také
bezpečnějąí. Můľete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od
Linuse a nebudete potřebovat balík `kernel-source-2.2.19'.
Popis balíku `kernel-package' se nachází v adresáři
`/usr/share/doc/kernel-package'. V následujících odstavcích najdete
jen úvod k jeho pouľití.
V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.2.19
uloľíte do `/usr/local/src'. Jako superuľivatel vytvořte adresář
`/usr/local/src' a změnte jeho vlastníka na váą normální účet.
Zalogujte se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít
zdrojové texty jádra ()(`cd /usr/local/src'), rozbalte archív (`tar
xzf /usr/src/kernel-source-2.2.19.tar.gz') a jděte do tohoto adresáře
(`cd kernel-source-2.2.19/'). Proveďte konfiguraci jádra příkazem
`make xconfig' v prostředí X11 nebo `make menuconfig' v ostatních
případech. Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených
moľností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou
lepąí zařízení do jádra vloľit. Volby, kterým nerozumíte a které se
nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách.
Nezapomeňte do jádra zahrnout ``Kernel module loader'' (tj.
automatické vkládání modulů) v ``Loadable module support'' , které
přednastavené není, avąak Debian tuto sluľbu předpokládá.
Příkazem `/usr/sbin/make-kpkg clean' pročistíte strom zdrojových textů
a nastavení balíku `kernel-package'.
Kompilaci jádra provedete příkazem `fakeroot /usr/sbin/make-kpkg
--revision=jadro.1.0 kernel_image'. Číslo verze si můľete podle
vlastní úvahy, slouľí k vaąí orientaci v připravených balícich.
Kompilace zabere chvíli času, záleľí na výpočetním výkonu vaąeho
počítače.
Pokud vyuľíváte zařízení PCMCIA, nainstalujte také balík
`pcmcia-source'. Rozbalte archív v adresáři `/usr/src' (Programy
předpokládají, ľe najdou moduly v adresáři `/usr/src/modules'). Balík
připravte příkazem `make-kpkg modules_image'. Pro oba úkony musíte
být přihláąeni jako uľivatel root.
Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako
root napiąte `dpkg -i
../kernel-image-2.2.19-<subarch>_jadro.1.0_i386.deb'. <subarch> je
volitelné upřesnění architektury, např. ``i586'', , které jste zadali
před kompilací jádra. `dpkg -i kernel-image...' nainstaluje jádro
spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory `System.map',
který je uľitečný při dohledávání problémů v jádře a
`/boot/config-2.2.19' obsahující konfigurační soubor jádra. Během
instalace balíku `kernel-image-2.2.19' dojde i ke spuątění programu
`lilo' a obnoví se zaváděcí záznam na disku. Pokud jste vytvořili
balík s moduly, je nutné ho rovněľ nainstalovat.
Nyní můľete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy,
zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spus»te `shutdown -r
now'.
Popis balíku `kernel-package' najdete v adresáři
`/usr/doc/kernel-package'.
-------------------------------------------------------------------------------
9. Technické údaje o zaváděcích disketách
-----------------------------------------
9.1. Zdrojový text
------------------
Balík `boot-floppies' obsahuje veąkeré zdrojové texty a dokumentaci k
instalačním disketám.
9.2. Rescue Floppy
------------------
Rescue Floppy je vytvořena na souborovém systému Ext2 (nebo FAT podle
architektury, kde instalujete) a měla by být čitelná pod operačními
systémy schopnými připojit tyto souborové systémy. Jádro Linuxu se
nachází v souboru `linux'. Soubor `root.bin' je programem gzip
komprimovaný obraz 1,44 MBytového souborového systému Minix (případně
Ext2), nahrává se do ramdisku a slouľí jako kořenový svazek souborů.
9.3. Náhrada jádra na Rescue Floppy
-----------------------------------
Pokud potřebujete na Rescue Floppy jiné jádro, musíte vytvořit jádro
Linuxu podporující (přímo, nestačí v modulech):
* RAM disk (`CONFIG_BLK_DEV_RAM')
* prvotní RAM disk (initrd) (`CONFIG_BLK_DEV_INITRD')
* programy ve formátu ELF (`CONFIG_BINFMT_ELF')
* zařízení loop (`CONFIG_BLK_DEV_LOOP')
* souborové systémy FAT, Minix a Ext2 (některé z architektur
nepotřebují FAT a/nebo Minix -- podívejte se do zdrojových textů)
Zkopírujte vaąe nové jádro na Rescue Floppy pod názvem `linux' a poté
z diskety spus»te skript `rdev.sh'. Skript předpokládá, ľe jádro je v
aktuálním adresáři, nebo v `/mnt/linux'. Pokud tomu tak není, musíte
skriptu zadat přísluąnou cestu jako parametr.
S největąí pravděpodobností také budete chtít nahradit soubor
`modules.tgz' umístěný na Driver Floppies. Tento soubor je
komprimovaný obsah adresáře `/lib/modules/<kernel-ver>'. Adresář
zabalte tak, aby obsahoval i nadřazené adresáře (t.j.
`/lib/modules/').
9.4. Instalační diskety pro základní systém
-------------------------------------------
Instalační diskety mají 512 bytovou hlavičku, za kterou je archív
`tar' komprimovaný pomocí programu `gzip'. Kdyľ odstraníte hlavičky a
spojíte zbylé části dohromady, vznikne komprimovaný tar archiv
obsahující základní systém, který se instaluje na pevný disk.
Po rozbalení archívu je třeba projít kroky z Oddíl 7.16,
```Konfigurovat základní systém''' a daląí poloľky v programu
`dbootstrap' pro konfiguraci sítě a samostanou instalaci jádra a jeho
modulů. Tím získáte funkční systém.
Poinstalační úkony zajistí balík `base-config'.
-------------------------------------------------------------------------------
10. Dodatek
-----------
10.1. Jak získat Debian GNU/Linux a daląí informace
---------------------------------------------------
10.1.1. Daląí informace
-----------------------
Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project
(http://www.linuxdoc.org/), kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak
na to) a odkazy na daląí dokumenty o jednotlivých částech systému
GNU/Linux.
10.1.2. Jak získat Debian GNU/Linux
-----------------------------------
Na adrese CD vendors page (http://www.debian.org/distrib/vendors) je
seznam dodavatelů prodávajících na CD-ROM systém Debian GNU/Linux.
Seznam je řazený podle států, takľe by neměl být problém najít
nejbliľąího dodavatele.
10.1.3. Místa zrcadlící Debian
------------------------------
Pokud ľijete mimo USA a máte přístup k internetu, můľete si stáhnout
Debianí balíčky z některého z místních zrcadel archívů Debianu
uvedených na Debian FTP server website
(http://www.debian.org/distrib/ftplist).
10.1.4. GPG, SSH a daląí bezpečnostní software
----------------------------------------------
Zákony Spojených států amerických zakazují vývoz jistých nebezpečných
materiálů, do kterých bohuľel patří i některý kryptografický software
(jako třeba PGP a ssh). Import není nijak omezen.
Aby se předeąlo konfliktům se zákonem, jsou některé problematické
balíčky umístěny na serverech mimo USA v sekci Debian non-US Server
(ftp://nonus.debian.org/debian-non-US/).
Tento text je převzat z dokumentu README.non-US, který je dostupný na
kaľdém FTP archivu Debianu. Zmíněný dokument obsahuje i seznam
zrcadlících serverů leľících mimo USA.
10.2. Zařízení v Linuxu
-----------------------
V Linuxu existuje v adresáři `/dev' spousta speciálních souborů
nazývaných soubory zařízení. V Unixovém světě se k hardwaru
přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je vlastně
abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s
hardwarem. V následujícím výpisu je uvedeno několik důleľitých
souborů zařízení.
fd0 1. disketová mechanika
fd1 2. disketová mechanika
hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master)
hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave)
hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master)
hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave)
hda1 1. oblast na prvním pevném IDE disku
hdd15 15. oblast na čtvrtém pevném IDE disku
sda pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0)
sdb pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1)
sdc pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2)
sda1 1. oblast na prvním pevném SCSI disku
sdd10 10. oblast na čtvrtém pevném SCSI disku
sr0 SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID
sr1 SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID
ttyS0 sériový port 0, pod DOSem COM1
ttyS1 sériový port 1, pod DOSem COM2
psaux rozhraní myąi na portu PS/2
gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi)
cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku
mouse symbolický odkaz na rozhraní myąi
null cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí
zero z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly
-------------------------------------------------------------------------------
11. Administrivia
-----------------
11.1. O tomto dokumentu
-----------------------
Tento dokument je napsán v jazyce SGML za pouľití definice typu
dokumentu (Document Type Definition) ,,DebianDoc''. Výstupní formáty
jsou generovány programy z balíku `debiandoc-sgml'.
Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody SGML, jako
jsou entity a označené části (marked selections), které nahrazují
proměnné a podmínky z programovacích jazyků. SGML zdroj tohoto
dokumentu například obsahuje informace pro různé typy počítačů.
Pouľitím označených částí jsou tyto pasáľe označeny jako závislé na
dané architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích
tohoto dokumentu.
11.2. Jak přispět k tomuto návodu
---------------------------------
Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug
reportu (hláąení o závadě) v balíku `boot-floppies'. Pročtěte si
popis balíku `bug' nebo dokumentaci na Debian Bug Tracking System
(http://bugs.debian.org/). Je dobré nejprve zkontrolovat v databázi
open bugs against boot-floppies
(http://bugs.debian.org/boot-floppies), zda uľ závada nebyla hláąena.
Pokud stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit
existující popis o váą poznatek zasláním zprávy na adresu
<XXXX@bugs.debian.org>, kde <XXXX> je číslo jiľ nahláąeného problému.
Jeątě lepąí je získat zdroj toho dokumentu ve formátu SGML a vytvářet
záplaty (patch) přímo proti němu. Snaľte se vľdy pracovat s
nejčerstvějąí verzí z unstable
(ftp://ftp.debian.org/debian/dists/unstable/) distribuce. Samotný
zdroj dokumentu se nachází v balíku `boot-floppies'. Daląí moľností
je prohlíľení zdrojů přes CVSweb
(http://cvs.debian.org/boot-floppies/). Návod, jak získat soubory z
CVS, najdete v README-CVS
(http://cvs.debian.org/~checkout~/boot-floppies/README-CVS?tag=HEAD%26content-type=text/plain).
Prosíme vás, abyste _nekontaktovali_ autory tohoto dokumentu přímo.
Existuje diskusní list balíku `boot-floppies', který je zaměřen i na
tento manuál. Jeho adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod,
jak se do listu přihlásit je na Debian Mailing List Subscription
(http://www.debian.org/MailingLists/subscribe), zprávy jsou dostupné z
archívu na Debian Mailing List Archives (http://lists.debian.org/).
11.3. Hlavní spoluautoři
------------------------
K tomuto dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu.
Zmíníme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem
Debian Installation Instructions for Amiga
(http://www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html)).
Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay, Ben Collins (SPARC) a
Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu)
Uľitečné informace sepsal Jim Mintha. Přínosné vám mohou být Debian
FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), Linux/m68k FAQ
(http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html), Linux for SPARC Processors
FAQ (http://www.ultralinux.org/faq.html), Linux/Alpha FAQ
(http://www.alphalinux.org/faq/FAQ.html) a daląí. Uznání patří i
lidem, kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují.
11.4. Český překlad
-------------------
Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General
Public License. Vlastníky autorských práv k překladu jsou Miroslav
Kuře <kurem@debian.cz>, Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil
<vychodiv@debian.cz>. Na lokalizaci instalačního programu se podíleli
Petr Čech <cech@atrey.karlin.mff.cuni.cz>, Pavel Makovec
<pavelm@debian.cz> a Jiří Maąík.
11.5. Ochranné známky
---------------------
Vąechny ochranné jsou majetkem jejich vlastníků.
-------------------------------------------------------------------------------
Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architektuře Intel x86
Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo
verze 2.2.26, 12 June, 2001